Všem uskupením byly položeny následující otázky:
1) Jaké dlouhodobé využití areálu Hřebčína Napajedla považuje vaše uskupení za žádoucí? Má podle vás zůstat zachována reálná možnost obnovit zde chov anglického plnokrevníka? Pokud ano, za jakých podmínek? Pokud ne, jaké jiné využití navrhujete?
2) Ministerstvo kultury nyní znovu posuzuje rozsah památkové ochrany hřebčína. Jaký výsledek by vaše uskupení považovalo za správný? Má se ochrana vztahovat pouze na historický dvůr v Zámecké ulici, nebo také na další části areálu a pastviny, aby byl hřebčín chráněn jako funkční celek? Případně podporujete jinou variantu?
3) Společnost Sygnum v roce 2019 zdůvodňovala záměr nájemního bydlení na Výbězích mimo jiné tím, že jeho výnosy mají pomoci financovat ztrátový provoz hřebčína. V roce 2023, kdy už byl chov ukončen, vlastník znovu usiloval o změnu územního plánu umožňující bytovou výstavbu. Je podle vašeho uskupení nedostatek bydlení v Napajedlích závažným problémem? Pokud ano, jakou konkrétní potřebu bydlení a kterých skupin obyvatel by tento projekt řešil? Změnilo ukončení chovu podle vás opodstatněnost záměru, nebo by měl pro Napajedla dostatečný přínos i bez původní vazby na financování hřebčína? Jak hodnotíte jeho umístění právě na Výbězích a jak jeho případný přínos poměřujete s kulturní, historickou a krajinářskou hodnotou hřebčína a pastvin?
4) Podpořili byste na některé z ploch spojených s hřebčínem jiný stavební záměr nesouvisející s jeho provozem nebo těžbu štěrkopísku v lokalitách odchovných pastvin Pěnné, Židy a Títěž? U obou možností prosím uveďte, zda je odmítáte, připouštíte pouze za určitých podmínek, nebo podporujete, a kterých lokalit se vaše stanovisko týká.
5) Areál Hřebčína Napajedla zůstává v soukromém vlastnictví. Jakou roli by podle vás mělo v otázce jeho budoucnosti hrát město, případně Zlínský kraj nebo stát? Připouštíte také majetkové či finanční zapojení veřejných institucí? Jak hodnotíte dosavadní postup města a v čem byste na něj navázali nebo jej změnili?
6) Jednalo vaše uskupení nebo někdo z jeho současných kandidátů od roku 2022 o budoucnosti hřebčína s vlastníkem areálu, veřejnými institucemi, odbornými chovatelskými organizacemi nebo občanskými iniciativami? Pokud ano, uveďte prosím, kdo jednání vedl a zda přineslo konkrétní výsledek.
7) Které nejvýše tři konkrétní kroky, jež jsou v pravomoci města nebo jeho zastupitelů, chcete v otázce hřebčína navrhnout či prosazovat do konce roku 2027?
Otázky byly odeslány formou e-mailu 31. srpna, tedy čtyři dny před oznámením rozhodnutí Ministerstva kultury o rozšíření památkové ochrany areálu Hřebčína Napajedla.
1. Za nejlepší dlouhodobé využití považujeme takové, které bude respektovat historickou podstatu hřebčína a jeho vazbu na chov koní. Jednoznačně chceme zachovat reálnou možnost, aby se do Napajedel mohl v budoucnu chov anglického plnokrevníka vrátit, případně aby zde vznikla jiná forma chovu koní navazující na tradici tohoto místa. Respektujeme skutečnost, že areál je v soukromém vlastnictví a o jeho budoucím využití nemůže město rozhodovat samo. Chceme však s vlastníkem aktivně komunikovat a podporovat takové řešení, které bude respektovat historický význam hřebčína a pokud možno zachová i možnost návratu chovu koní.
2. Podporujeme takovou památkovou ochranu, která nebude chránit pouze jednotlivé historické budovy, ale bude zohledňovat hodnotu Hřebčína Napajedla jako celku. Historický dvůr, související objekty, krajina a pastviny spolu historicky i funkčně souvisejí. Rozhodnutí o konkrétním rozsahu ochrany musí být samozřejmě odborně podložené. Z našeho pohledu by ale výsledkem měla být ochrana skutečných historických, kulturních a krajinářských hodnot hřebčína tak, aby nebyla do budoucna znemožněna jeho obnova jako funkčního celku.
3. Dostupnost bydlení považujeme za důležité téma. Napajedla potřebují vytvářet podmínky zejména pro mladé lidi, rodiny, seniory a další obyvatele, kteří chtějí ve městě dlouhodobě žít. To však automaticky neznamená, že každá plocha vhodná z pohledu investora je vhodná také z hlediska dlouhodobého rozvoje města. Lokalita Výběhů je mimořádně citlivá právě kvůli své vazbě na hřebčín a jeho historický a krajinářský charakter. Ukončením chovu navíc podle našeho názoru zeslábl jeden z původních argumentů pro zamýšlenou bytovou výstavbu – tedy že její výnos pomůže financovat provoz hřebčína. Vzhledem k historické a krajinářské vazbě Výběhů na areál hřebčína považujeme za důležité tuto lokalitu chránit před zástavbou, která by její charakter nevratně změnila. Bytovou výstavbu chceme směřovat do jiných vhodných lokalit v Napajedlích, kde nebude v konfliktu s historickými, kulturními a krajinářskými hodnotami města. U Výběhů považujeme zachování jejich vazby na hřebčín a ochranu charakteru této krajiny za významný veřejný zájem.
4. Další stavební záměry a těžba štěrkopísku U ploch bezprostředně souvisejících s historickým a funkčním charakterem hřebčína bychom nepodporovali stavební záměry, které by tento charakter zásadním nebo nevratným způsobem poškodily. Těžbu štěrkopísku na historických odchovných pastvinách Pěnné a Títěž nepodporujeme. Tyto lokality považujeme za významnou součást krajiny spojené s historií Hřebčína Napajedla a jejich hodnotu je podle nás potřeba chránit. Jsme přesvědčeni, že u takto významných lokalit nemůže být jediným kritériem jejich ekonomické využití. Je nutné zohlednit také jejich historickou, krajinářskou, ekologickou a společenskou hodnotu.
5. Přestože jde o soukromý majetek, město podle nás nemůže být pouze pasivním pozorovatelem. Hřebčín je významnou součástí historie a identity Napajedel, a proto by město mělo aktivně komunikovat s vlastníkem, Zlínským krajem, státem, odbornými institucemi i dalšími partnery. Za důležité považujeme především hledání dlouhodobě udržitelného řešení, které bude respektovat práva vlastníka a zároveň veřejný zájem na zachování historického odkazu Hřebčína Napajedla. Město by mělo využívat možnosti, které má v rámci svých kompetencí, a být aktivním partnerem při jednání o budoucnosti areálu. Na dosavadní kroky města chceme navázat a pokračovat v dialogu se všemi relevantními stranami s cílem zachovat historickou hodnotu hřebčína a vytvořit podmínky pro jeho smysluplné využití i do budoucna.
6. Ano. Z našich současných kandidátů se tématu konkrétně věnoval Marek Šiška. Dne 12. března 2024 se zúčastnil projednávání petice za záchranu hřebčína v Petičním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a 19. března 2025 také jednání v Senátu Parlamentu ČR. Při obou příležitostech město podpořilo zachování Hřebčína Napajedla a historického chovu anglického plnokrevníka. V uplynulém volebním období jsme byli součástí společného uskupení Napajedelské fórum–ANO 2011 a podíleli jsme se na vedení města, které se budoucností hřebčína aktivně zabývalo. Jednání za město vedl především tehdejší starosta Robert Podlas. Ten jednal také se současným vlastníkem areálu, se zástupci iniciativy usilující o zachování hřebčína a podílel se na natáčení dokumentu věnovaného této problematice. Považujeme za správné, že město nebylo v otázce budoucnosti hřebčína pasivní. Na dosavadní aktivity chceme navázat a pokračovat v jednání s vlastníkem, Zlínským krajem, státem, odbornými institucemi i dalšími partnery s cílem najít dlouhodobě udržitelné řešení.
7. V nejbližším období chceme prosazovat především aktivní jednání s vlastníkem o jeho dlouhodobých záměrech, ochranu historicky a krajinářsky nejcennějších částí areálu a zachování reálné možnosti budoucího využití spojeného s chovem koní. Budeme podporovat jednání se Zlínským krajem, státem, orgány památkové péče a odbornými organizacemi o možnostech dalšího fungování a ochrany hřebčína. Současně chceme důsledně využívat nástroje, které má město k dispozici v oblasti územního plánování. Naším cílem není blokovat jakýkoliv rozvoj tohoto území. Chceme však zabránit nevratným krokům, které by definitivně znemožnily návrat koní nebo zásadně poškodily historickou a krajinářskou hodnotu místa. Hřebčín Napajedla je součástí historie a identity našeho města. Chceme udělat maximum pro to, aby měl také svou budoucnost.
Zaslal: Jiří Čižmař
1. Do napajedelského hřebčína koně neodmyslitelně patří — to je pro nás výchozí bod. Koně jsou součástí naší identity, historie a hrdosti. Areál byl chovem koní po generace formován, dal mu podobu, jakou má, a bez koní by ztratil to podstatné. Považujeme proto za žádoucí, aby zde zůstala reálně zachována možnost chov koní obnovit. To znamená především nepřipustit kroky, které by ji do budoucna uzavřely — zejména zachovat dostatečný rozsah pastvin a nedopustit jejich zastavění nebo rozdrobení, a udržet areál a jeho zázemí funkční a celistvý. Jakmile se jednou pastviny zastaví, cesta zpět už neexistuje.
Konkrétní chovatelské podmínky jsou odbornou věcí a musí si je nastavit chovatelé, ne politici. Naší úlohou jako města je vytvořit a udržet prostředí, ve kterém taková obnova zůstane možná — územním plánem, jasným postojem a věcnou komunikací s majitelem. Zároveň vidíme v hřebčíně s koňmi velký potenciál pro Napajedla i z hlediska turismu a života města. Citlivé turistické využití, které bude respektovat provoz a charakter areálu, podporujeme — pokud o ně bude mít majitel hřebčína zájem.
2. Od 4. září už naštěstí známe rozhodnutí Ministerstva kultury, které po novém posouzení prohlásilo za kulturní památku celý hrazený areál Hřebčína Napajedla včetně navazujících pastvin. Toto rozhodnutí velmi vítáme, protože přesně takovou variantu jsme dlouhodobě podporovali. Velké poděkování podle nás patří iniciativě za záchranu Hřebčína Napajedla a zejména Aleši Martínkovi, který je autorem celonárodní petice a panu Ing. Zdeňkovi Hlačíkovi, který hřebčín po desítky let vedl a dlouhodobě veřejně podporuje jeho zachování a návrat koní. Stejně tak si ale zaslouží uznání mnoho dalších odborníků, podporovatelů iniciativy a především občanů Napajedel, kteří téma hřebčína nenechali zmizet z veřejného prostoru. Právě jejich dlouhodobý zájem pomohl udržet otázku zachování hřebčína na stole i v době, kdy byly stáje prázdné.
3. Občané Napajedel řeší dostupnost a cenu bydlení stejně jako občané jiných podobných měst. Mluvíme s občany poslední dva roky o spoustě témat, ale otázka dostupnosti nových bytů mezi frekventovanými tématy není. Ve městě nové byty vznikat budou, město má projekt na Sadové ulici. Zároveň město vlastní nemovitosti, které by se na bydlení daly přestavět. Rozhodně to tedy není tak, že by potřeba výstavby nových bytů byla tak zásadní, že bychom měli spěchat s výstavbou ve výbězích.
Projekt výstavby bytů ve Výbězích nepodporujeme. U projektu na Výbězích je navíc důležité připomenout jeho původní argumentaci. Vlastník hřebčína vysvětloval záměr tím, že výnosy z pronájmu nových bytů mají pomáhat financovat ztrátový chov anglického plnokrevníka. Chápeme ekonomické důvody, které vlastníka k hledání dalších zdrojů příjmů vedly. Ve chvíli, kdy byl ale chov v roce 2023 ukončen, tento původní argument pro výstavbu přirozeně ztratil svou podstatu.
4. Těžbu štěrkopísku na historických odchovných pastvinách Pěnné, Židy a Títěž odmítáme. V tomto případě máme dlouhodobě jednoznačný postoj a nezůstali jsme pouze u jeho deklarování. Náš spolek aktivně upozorňoval na rizika těžby štěrkopísku na Pěnném. Vedli jsme informační kampaň, poslali jsme Zlínskému kraji své stanovisko proti rozšiřování těžby na Pěnném, šli na zasedání zastupitelstva kraje, kde se téma projednávalo. Jsme tedy jednoznačně proti znehodnocení pozemků hřebčína takovým typem využití. A nejde jen o pastvu samotnou, jde hlavně o zachování krásy okolí Napajedel.
Areál hřebčína a pastvin je rozsáhlý, pokud by se chov obnovil v omezeném rozsahu, dá se uvažovat o jiném využití zbytku areálu. Ale to je věc velmi hypotetická a musela by tomu rozhodně předcházet odborná diskuse jak s chovateli, tak s obyvateli Napajedel. Koně by ale vždy měli zůstat prioritou.
5. Město Napajedla se podle nás musí přestat stavět k hřebčínu především jako k soukromému majetku, jehož budoucnost se ho netýká. Samozřejmě respektujeme vlastnická práva společnosti SYGNUM a město nemůže soukromému vlastníkovi určovat, jak má se svým majetkem nakládat. Hřebčín je ale pro Napajedla natolik významným místem, že jeho budoucnost je zároveň veřejným tématem. Leží prakticky v centru města, zásadně ovlivňuje jeho vzhled, krajinu, cestovní ruch i identitu Napajedel. Rozsáhlé pastviny navíc vytvářejí mimořádný zelený prostor v bezprostředním okolí obytné zástavby.
Po rozhodnutí Ministerstva kultury ze 4. září 2026, které prohlásilo celý hrazený areál včetně navazujících pastvin za kulturní památku, vidíme ještě větší prostor pro zapojení státu a Zlínského kraje. Stát už dnes disponuje programy na obnovu významných kulturních památek – Ministerstvo kultury například vyhlašuje Program záchrany architektonického dědictví. Chceme proto otevřít jednání nejen o ochraně staveb, ale také o tom, zda může stát nebo kraj pomoci vytvořit podmínky pro obnovení skutečné funkce hřebčína a návrat koní. Majetkové zapojení města v tuto chvíli nepodporujeme. Provoz hřebčína je vysoce odborná činnost a město pro ni nemá odborné ani personální zázemí. Městská samospráva má navíc řadu jiných úkolů.
Za nejlepší scénář proto považujeme model, kdy hřebčín vlastní či dlouhodobě provozuje odborně způsobilý soukromý subjekt a veřejný sektor pomáhá tam, kde existuje prokazatelný veřejný zájem – například s obnovou kulturní památky, ochranou krajiny, cestovním ruchem nebo zpřístupněním části areálu veřejnosti. Ve veřejném prostoru se ostatně objevily informace o zájemcích, kteří by chtěli hřebčín znovu provozovat. Pokud by mohl vzniknout životaschopný model bez dlouhodobého financování samotného provozu městem, považovali bychom to za ideální variantu. Přístup současného vedení města k otázce hřebčína hodnotíme negativně. Město s hřebčínem nejedná, byť zde je hlavní problém patrně na straně společnosti SYGNUM. Město ale o tématu ani nekomunikuje a nezdá se, že by bylo jakkoliv aktivní. Cheme být mnohem aktivnější, s majiteli jednat a komunikovat výstupy jednání veřejnosti.
6. Téma napajedelského hřebčína zvedl Aleš Martínek se svojí peticí za záchranu Napajedelského hřebčína. Z našich kandidátů s ním mnohokrát osobně jednal Jakub Nešpor a Michal Štěpaník. Jeho iniciativu považujeme za obdivuhodnou a smekáme před jeho nasazením pro věc napajedelského hřebčína. Protože je pan Martínek zároveň i odborníkem na chov koní a názory komunity chovatelů nám často sděloval, brali jsme jej jako ideálního partnera pro spolupráci. Zároveň mnozí naši členové o situaci hřebčína komunikovali s jeho bývalým ředitelem panem Hlačíkem.
S dalšími odbornými organizacemi jsme nejednali, stejně jako jsme nejednali s jinými institucemi nebo vlastníkem areálu. Každopádně výstupem našich schůzek s panem Martínkem bylo to, že cítil i díky nám velkou podporu od běžných občanů Napajedel. Zároveň jsme opakovaně sdíleli aktuality k dění kolem hřebčína na našich sociálních sítích. Snažíme se tak stále téma udržovat živé.
7. Prvním krokem po volbách by pro nás bylo otevřít přímé jednání s vlastníkem Hřebčína Napajedla a zjistit jeho aktuální představu o budoucnosti areálu. Současně bychom za město jasně sdělili náš postoj k dalšímu územnímu rozvoji: se změnou územního plánu, která by otevřela cestu k bytové výstavbě na historických Výbězích, z naší strany vlastník počítat nemůže. Zachování hřebčína jako funkčního celku a zachování reálné možnosti návratu koní jsou pro nás v tomto území prioritou.
Na druhé straně chceme vlastníkovi nabídnout aktivní spolupráci. Pokud bude existovat vážný záměr obnovit chov koní, chceme využít maximum nástrojů, které má město k dispozici, aby takovému projektu pomohlo. Město může iniciovat společná jednání se Zlínským krajem, Ministerstvem kultury a případně dalšími institucemi, prověřovat existující dotační možnosti a usilovat i o vytvoření specifické veřejné podpory tam, kde současné programy na tak mimořádný projekt nestačí. Velký prostor vidíme také v propojení hřebčína s rozvojem cestovního ruchu v Napajedlích. Naši kandidáti do zastupitelstva dlouhodobě podporují zpřístupnění napajedelského zámku veřejnosti (ať už ve spolupráci s majitelem, nebo případnou koupí zámku) a máme velké ambice v rozvoji turistického potenciálu města.
Pokud se podaří vrátit do hřebčína koně a alespoň část areálu citlivě otevřít návštěvníkům, vzniká podle nás mimořádná příležitost: barokní zámek, zámecký park a historický hřebčín s koňmi mohou společně vytvořit turistický cíl s významem daleko přesahujícím Napajedla. Takové využití zároveň nemusí být pouze marketingovým přínosem pro město. Prohlídky, akce, návštěvnické centrum nebo další vhodné turistické aktivity mohou při správném nastavení vytvářet část příjmů potřebných pro dlouhodobé fungování areálu.
O konkrétním modelu ale musí rozhodovat především jeho vlastník a budoucí provozovatel. Naší prioritou pro nejbližší období tedy je: jednat s vlastníkem, chránit území před nevratnými zásahy, pokusit se zapojit kraj a stát, hledat finanční nástroje pro obnovu a propojit případný návrat koní s turistickým rozvojem Napajedel. Město hřebčín nevlastní, ale má dost nástrojů na to, aby jeho budoucnost aktivně ovlivňovalo. A právě to chceme dělat.
Zaslal: Jakub Nešpor
Na rozdíl od subjektů, které téma objevují až před volbami, tvoří ochrana hřebčína dlouhodobý pilíř naší práce. Pro nás to není předvolební téma, ale konkrétní odpracovaná agenda. Naše dosavadní kroky a hodnotový postoj:
- Prosazujeme kompletní ochranu: Dlouhodobě trváme na tom, že Hřebčín Napajedla má smysl pouze jako funkční a urbanistický celek. Odmítáme snahy o osekanou ochranu pouze na historický dvůr i pokusy o účelové změny územního plánu pro zástavbu klíčových pastvin (např. Výběhy) či těžbu štěrkopísku.
- Máme konkrétní výsledky: Členové naší kandidátky požadovali zachování hřebčína již od doby, kdy se řešila změna územního plánu pozemků hřebčína za předchozího zastupitelstva v roce 2017. Po ukončení chovu, od roku 2023 v této věci absolvovala lídryně kandidátky Napajedla pro život jednání s Ministerstvem kultury a iniciovala vypracování čtyř klíčových odborných stanovisek, která jsou dnes oficiální součástí správního spisu ve věci prohlášení areálu za kulturní památku. Podařilo se jí objevit a doložit do té doby neznámé architekty komplexu hřebčína. Tyto podklady patří mezi zásadní odborný fundament pro záchranu celého komplexu.
- Výstavbu v lokalitě Výběhy odmítáme. Další rozsáhlá zástavba by přetížila občanskou vybavenost (školky, lékaře, parkování), na což upozorňuje i nadřízený orgán v Otrokovicích.
- Zásadně a jednoznačně nesouhlasíme s těžbou štěrkopísku ani s jakoukoliv nekompatibilní výstavbou v areálu hřebčína. I přes respekt k soukromému vlastnictví má radnice hájit zájmy místních občanů, nikoli mimoměstské firmy. Argument financování chovu koní z developerské výstavby po zrušení chovu zcela padá.
K metodě a taktice našich dalších kroků: Co se týče konkrétních kroků, které plánujeme v orgánech města a ve spolupráci se státem či krajem po volbách prosazovat: z taktických a strategických důvodů je nebudeme v tuto chvíli veřejně detailně specifikovat.
Proti zachování hřebčína stojí silné soukromé a developerské zájmy, jejichž cíl je otevřeně opačný. Detailní odkrývání našich plánovaných postupů na stránkách médií by v tuto chvíli přímo nahrávalo protistraně a oslabilo šance na úspěšnou ochranu areálu. Naším cílem není sbírat politické body veřejným rozkrýváním taktiky, ale Hřebčín Napajedla reálně zachránit.
Zaslala: Kristýna Petříčková
Hřebčín Napajedla vnímáme jako mimořádně významnou součást historie a identity našeho města, ale také jako důležitou součást kulturního a chovatelského dědictví celé České republiky. Je to místo, ke kterému mají Napajedláci silný vztah a které si mnozí z nás pamatují především jako živý hřebčín plný koní.
Současnou situaci respektujeme a stejně tak respektujeme vlastnická práva i rozhodnutí současných majitelů. Zároveň máme velkou důvěru v rozhodnutí a odbornou práci Ministerstva kultury a vážíme si jeho role při ochraně této mimořádné památky.
Naším přáním je, aby Hřebčín Napajedla zůstal zachován jako hodnotný a živý historický celek a aby si i do budoucna uchoval svou jedinečnou povahu, která je s chovem koní po generace neodmyslitelně spojena. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo najít cestu, která umožní tuto tradici v nějaké podobě zachovat a předat ji dalším generacím.
Nechceme předjímat, jakým způsobem toho lze dosáhnout. Jsme přesvědčeni, že budoucnost hřebčína může vzniknout pouze prostřednictvím otevřeného a věcného dialogu všech, kterých se jeho další osud týká – současných majitelů, města, Zlínského kraje, Ministerstva kultury a odborné veřejnosti.
Pokud dostaneme od občanů důvěru, chceme být připraveni takový dialog podporovat a hledat cestu, která bude respektovat současný stav, vlastnická práva i historickou a kulturní hodnotu Hřebčína Napajedla. Naším přáním je jednoduše to, aby Hřebčín Napajedla nebyl jen připomínkou své slavné minulosti, ale aby si zachoval svou povahu, své místo v historii a pokud možno i živou budoucnost spojenou s koňmi.
Zaslala: Petra Šulcová
Protože koně k našemu městu neodmyslitelně patří, budeme za město vždy připraveni konstruktivně jednat o budoucnosti zařízení, pokud k tomu budeme zainteresovanými stranami vyzváni. Budeme při tom ale respektovat, že hřebčín je soukromý a rozhodující jsou tak majitelé. Je třeba k tomu dodat, že město rozhodně nemá usilovat o majetkový vstup do hřebčína.
Zaslal: Vilém Skála
Hřebčín Napajedla považujeme za významnou součást historie a identity našeho města. Současně si uvědomujeme, že jde o soukromý majetek a jeho budoucnost nemůže určovat ani město, ani zastupitelstvo. Vlastník má právo rozhodovat o využití svého majetku v souladu se zákony a platným územním plánem.
Za správné považujeme hledat takové řešení, které bude respektovat jak vlastnická práva, tak mimořádnou historickou a kulturní hodnotu hřebčína. Naši zastupitelé nepodpořili výstavbu na pastvinách Výběhů a dlouhodobě zastáváme názor, že podobné lokality si zaslouží citlivý přístup.
Pokud by se v budoucnu našel životaschopný projekt spojený s koňmi, ať už formou chovu, sportu, výcviku nebo hipoterapie, vnímali bychom to pozitivně.
Zaslal: Jindřich Polák
Zda má zůstat zachována reálná možnost obnovit zde chov anglického plnokrevníka? ,,ANO"
Má se památková ochrana vztahovat na historický dvůr v Zámecké ulici, a také na další části areálu a pastviny, aby byl hřebčín chráněn jako funkční celek? ,,ANO"
Podpořili byste na některé z ploch spojených s hřebčínem jiný stavební záměr nesouvisející s jeho provozem nebo těžbu štěrkopísku v lokalitách odchovných pastvin Pěnné, Židy a Títěž? ,,NE"
Vždy jsme podporovali zachování hřebčína i s výběhy!!!
Zaslala: Denisa Petruželová
