67! To je věk australského reprezentanta ve všestrannosti Andrewa Hoye. Před pár dny dokončil soutěž při mistrovství světa v Cáchách. A nejen dokončil, dokázal navíc držet krok se špičkou. Terénní zkouška přitom platila za nesmírně těžkou, o čemž svědčí i fakt, že bezmála dvacet procent z dvojic ve startovním poli nedojelo do jejího cíle.

 

Hoy zvládl drezuru za 26,9 trestného bodu, v krosu dovezl 4,8 trestného bodu za čas a v parkuru byl rychlý a bezchybný. Celkem tak inkasoval 31,7 trestného bodu, což ho zařadilo na konečnou šestou příčku. V nejlepší desítce se přitom poprvé objevil na světovém šampionátu už v roce 1982 v Luhmühlenu, letos to dokázal znovu. Obě akce dělí 44 let.

 

V Cáchách sedlal ryzáka jménem Vassily de Lassos, s kterým získal bronz na olympiádě v Tokiu. Už tehdy v jeho dvaašedesáti letech to byl neskutečný výsledek. O pět let později sice medaile „necinkla“, ale výkon podal obdivuhodný. 

 

Andrew Hoy se narodil v roce 1959 ve městě Culcairn v australském Novém Jižním Walesu. Jeho pradědeček trénoval dostihové koně, rukama mu prošli i vítězové slavného Melbourn Cupu. Strýc provozoval pony klub, kam Andrew jako šestiletý začal docházet. Trénoval pro změnu pod vedením své tety.  

 

V devatenácti letech se dostal do národního výběru pro světový šampionát, i když ne úplně obvyklou cestou. S jeho tehdy nejlepším koněm byl jen na střední úrovni obtížnosti, jenže z různých důvodů odpadlo několik reprezentantů. „Byli jsme s tátou zaneprázdněni nějakou prací na farmě, a někdo přišel, že máme důležitý telefonát. Táta to šel vyřídit. Když se vrátil, ptal jsem se ho, o co šlo. Odpověděl, že mě chtějí do národního týmu pro mistrovství světa v Kentucky. Řekl jim, že máme práci, že dáme vědět později,“ smál se Hoy v jednom z rozhovorů při vzpomínce na tento zlomový okamžik. 

 

„Postupem času jsme se dozvěděli, že v USA je kupec, který má zájem o mého koně. Že bych ho na akci rovnou prodal za slušný obnos. Kupec mi měl zaplatit i cestu. Já jsem ale koně prodat nechtěl, a tak se v našem městečku s deseti tisíci obyvateli pokusili pomocí různých sbírek a akcí přispět na moji cestu na šampionát,“ vzpomíná Hoy, který se tak dostal v roce 1978 na své první mistrovství světa.

 

Od té doby absolvoval světový šampionát čtyřikrát a čtyřikrát startoval na Světových jezdeckých hrách. Má z toho dvě týmové bronzové medaile. Na olympijských hrách reprezentoval osmkrát. V Barceloně 1992, Atlantě 1996 a Sydney 2000 Australané s Hoyem v řadách vybojovali zlato v soutěži družstev.

 

V Cáchách stejně jako před pěti lety na hrách v Tokiu závodil s letos sedmnáctiletým angloarabským valachem jménem Vassily de Lassos. 

 

Andrew je jeho spolumajitelem, dalšími majiteli jsou Paula a David Evansovi. Paula Evans se s Andrewem seznámila, když přišla navštívit jeho tréninkovou kliniku jako odměnu pro mecenáše v rámci charity Willberry Wonder Pony.  Při výcvikové lekci ovšem spadla a zlomila si klíční kost. Andrew, jemuž byla celá situace trapná, s ní byl často v kontaktu a vzniklo přátelství obou rodin.  

 

Vassily de Lassos se Andrewovi líbil už delší dobu, ale byl pro něj příliš drahý. Evansovi jej koupili a nechali na něj převést částečný vlastnický podíl. Pro Andrewa to bylo překvapení, o kterém se dozvěděl při své svatbě v roce 2017. „Bylo to 13. května, v den mé svatby, když ho jeho tehdejší jezdec Thomas Carlile přivezl k nám. Musím dodat, že nebyl na seznamu svatebních darů,“ vtipkoval kdysi Andrew v rozhovoru pro FEI.

 

Na ryzáka pěje chválu. „Nejdůležitější ze všeho je harmonie mezi koněm a člověkem. Tu jsem měl se všemi svými svěřenci, ale Vassily je výjimečný.“

 

Zdroj: Jezdci.cz, FEI, Horse and Hound, The Chronicle Of The Horse