Poslední tři měsíce se rozkoukává v českých dostizích a zatím se pere o každou šanci, aby se dostal do povědomí domácích stájí. Erbol Zamudin Uulu má velké sny. Třiadvacetiletý mladík z Kyrgyzstánu by se rád vydal ve stopách šampiona Bauyržana Murzabajeva, který kdysi v Česku nastartoval úspěšnou mezinárodní kariéru.
I proto se odhodlal ke kroku, který na první pohled může vypadat riskantně. Po třech úspěšných sezonách v Polsku, kde nasbíral bezmála sto vítězství a předloni byl vicešampionem, začíná znovu od nuly v českém turfu.
„Chci se jako jezdec dál rozvíjet. V Polsku se mi dařilo a měl jsem přes 200 startů za rok, ale chtěl jsem zkusit něco nového a více se toho naučit. Mou inspirací je Bauyržan, tak mě napadlo zkusit štěstí v Česku. Rád bych jezdil velké dostihy,“ vysvětluje nová tvář ve zdejších vážnicích.
Pomocnou ruku mu podal trenér Václav Luka mladší, v jehož bošovickém středisku Zamudin Uulu aktuálně působí. Při hrstce dosavadních startů už stihl zaujmout třetí příčkou s Bellatorem ve Velké ceně Prahy a několika umístěními, ale zaznamenal i nezdary.
Ten největší se odehrál minulou neděli v Chuchle Areně, kde v dostihu dvouletých na debutantovi Ámorovi nebezpečně přivřel Sam Hita, jehož jezdec Filip Hellebrand se po naražení ocitl mimo sedlo. Nepříjemná situace se naštěstí obešla bez zranění. Zamudin Uulu se ve vážnici poškozenému soupeři sportovně omluvil a od dostihové komise si vyslechl trest odnětí licence na jeden dostihový den.
České stopy v kyrgyzském turfu
Prozatím se čeští diváci seznamují s jeho jménem, které mimochodem neobsahuje klasické příjmení evropského typu. Tradiční kyrgyzská jazyková pravidla odvozují mužská jména od otce, slovo „Uulu“ znamená v této konstrukci „syn“. Erbol je tedy synem Zamudina.
Pochází z města Talas v severozápadní části Kyrgyzstánu, vyhlášeného koňařskou tradicí a různými jezdeckými akcemi. „Naše rodina má ke koním blízko. Můj starší bratr jezdil dostihy a teď je trenér,“ vysvětluje Erbol.
Kyrgyzstán má vlastní, byť poměrně malý dostihový provoz. Spíše než na pravidelných dostihových dnech je založen na sérii samostatných příležitostných mítinků spojených se státními svátky, výročími, velkými národními akcemi či turistickou sezonou mezi únorem a listopadem.
Nejvýznamnějším závodištěm je hipodrom v Bakтуу-Dolonotu se syntetickým povrchem, dějiště tamního Prizu Derby, Prezidentské ceny a dalších významných zkoušek. Běhá se také v Talasu, Oši a na dalších místech, ne všechny tyto akce jsou ovšem klasickými dostihy plnokrevníků. Často jde o kombinaci různých disciplín a jezdeckých her.
„Mnohem rozšířenější než dostihy plnokrevníků jsou tradiční distanční závody bez sedla baige. Ty jsou opravdu hodně populární. Když jsem byl malý, odjezdil jsem takových závodů na 25, 30 nebo 35 kilometrů docela dost,“ potvrzuje Erbol Zamudin Uulu.
V plnokrevných dostizích je k vidění řada importů, ale Kyrgyzstán disponuje i domácím chovem a hřebčíny Mudalifa Karaketova, Jakypbek Ata nebo bývalým státním hřebčínem číslo 54. International Stud Book Committee uváděl ve své zprávě z roku 2020 tamní plemennou knihu mezi „known emerging stud books“.
Jako plemeníci se osvědčili někdejší účastníci českých jedničkových dostihů Red Riot (Red Ransom) a Imprint (Mark Of Esteem), ale i mimoňský odchovanec Broderio (Laroche - Broderie), který se dostal do Kyrgyzstánu jako roček v roce 2007 a ještě loni triumfovala jeho dcera Jamila v dostihu pro domácí odchovance na 2400 metrů.
Z České republiky byla v posledních dvaceti letech exportována do Kyrgyzstánu řada plnokrevníků. V Mimoni narozená Sirenia (Laroche), polosestra dvojnásobné vítězky Velké pardubické Sixteen, působila v chovu Nurdina Abdrazakova v Biškeku. Tamtéž se uplatnila i v Napajedlích odchovaná Kalgerta (Egerton). Další napajedelská klisna Reginetta, vnučka jiné vítězky Velké pardubické Registany, běhala pod novým jménem Žyldyz dostihy na 8800 a 9000 metrů a v roce 2019 ovládla Mayor's Cup.
Klasické vítězství i arabské derby
Ale zpět k Erbolovi Zamudinovi Uulu. Když před třemi lety začal jezdit v Polsku, záhy začal na koních trenérů Marleny Stanislawské a Macieje Jodlowského slavit úspěchy. Ve své první polské sezoně měl při třinácti vítězstvích úspěšnost 20 procent, skutečný průlom však pro něj znamenal rok 2024.
Z 243 startů vytěžil 43 vítězství a skončil druhý v šampionátu za zkušeným krajanem Dastanem Sabatbekovem. S klisnou Merveilleux Lapin vyhrál prestižní Nagrodu Ministra Rolnictwa i Rozwoju Wsi a zaznamenal také 50. triumf kariéry. Ten však v Polsku na rozdíl od Česka neznamená titul žokeje, nýbrž označení „kandydat dżokejski“ s váhovou úlevou 1 kg.
Trenér Jodlowski, mimo jiné někdejší opatrovatel vítěze Českého derby Naughty Petera, nešetřil na adresu kyrgyzského mladíka chválou: „Je to obrovský talent. Má potřebnou inteligenci, intuici, fyzické předpoklady a dokáže koně dobře rozpohybovat. Pokud se vyhne chybám, může dojít velmi daleko.“
Zamudin Uulu jeho slova potvrdil i v loňském roce, kdy bral v polském šampionátu bronzovou příčku. Na dosud nejzásadnější klisně své kariéry Merveilleux Lapin triumfoval v klasické Nagrodě Wiosenné, obdobě Jarní ceny klisen, a v derby ji dovedl do cíle na druhém místě za Chestnut Rocketem.
Nakonec si připsal i vítězství v polském derby arabských koní. V sedle Largo Winche původně projel cílem jako první, ale po protestu byl kvůli nerovné jízdě a poškození soupeře přesunut na druhé místo a přišel na dva měsíce o licenci. Odvolací komise potvrdila jezdcovu chybu, ale došla k závěru, že nešlo o úmyslné poškození. Dodatečně vrátila původní výsledek a zkrátila distanc na jeden měsíc.
Tvrdě pracovat a nevzdávat se
Anabáze z loňského léta vzdáleně připomíná kolizi z minulé neděle v Chuchle Areně, ale Václav Luka mladší v zásadě potvrzuje slova svého polského kolegy Jodlowského.
„Je to mladý talentovaný jezdec s velkým potenciálem, který se teď adaptuje na české podmínky a styl ježdění. Má velkou šanci se výrazně posunout nahoru. Vnímá, kde se ještě musí zlepšovat, a je sebekritický. Musí na sobě pracovat tak tvrdě, jako se to kdysi podařilo Bauyržanovi, a nesmí se vzdávat. Od nás určitě šance dostane,“ řekl Luka.
Samotný Erbol Zamudin Uulu si bošovické zkušenosti pochvaluje. „Václav Luka i jeho manželka Martina mi obrovsky pomáhají. Moc si toho vážím a jsem rád, že můžu působit u tak zkušeného trenéra, který hodně o dostizích ví. Nadále se u něj učím, rozebíráme spolu všechny starty a věřím, že budu dělat pokroky,“ uzavírá rodák z kyrgyzského Talasu.
