Je to dosud největší sonda, zda a jak se kauza zrušeného Hřebčína Napajedla propisuje do regionální politiky. Server Jezdci.cz oslovil všech sedm politických subjektů, mezi nimiž budou napajedelští voliči 9. a 10. října vybírat v letošních komunálních volbách, se sedmi otázkami k dosavadním událostem a možnému řešení situace kolem historicky nejúspěšnějšího domácího plnokrevného chovu.
O 21 míst v zastupitelstvu Napajedel se uchází celkem 147 kandidátů. Vítězové minulých voleb ANO 2011 a Napajedelské fórum jdou tentokrát do voleb samostatně. Současný starosta Robert Podlas, který před čtyřmi lety vedl společnou kandidátku obou uskupení, figuruje na čtvrtém místě kandidátky Napajedelského fóra a o funkci starosty se již ucházet nebude.
Ze stran aktivních na celostátní úrovni se komunálních voleb v Napajedlích zúčastní kromě ANO 2011 ještě KDU-ČSL a ODS (pod názvem Občanští demokrati srdcem), Piráti se podílejí na kandidátce Napajedla pro život. Místní uskupení doplňují Společně pro Napajedla a Naděje-Cesta-Změna.
Redakce oslovila všechny zúčastněné subjekty s cílem zjistit jejich pohledy na kauzu, která za uplynulé tři roky rychle přerostla z regionálního a odborného tématu v záležitost celorepublikového významu. O tom, že další osud areálu Hřebčína Napajedla je vnímán jako otázka veřejného zájmu, svědčí nejen intenzivní mediální publicita, ale také opakované projednávání kauzy na parlamentní půdě a bezmála 100 tisíc podpisů pod peticí Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm.
Na výzvu Jezdci.cz odpovědělo s různou mírou podrobnosti všech sedm uskupení. Někteří lídři zaslali odpovědi na všechny otázky a poměrně konkrétní akční plány, jiní se omezili na kratší prohlášení či hodnotové deklarace. Všechny odpovědi najdete v kompletní a nekrácené podobě na odkazu níže.
Ze zaslaných reakcí vyplývá, že se v Napajedlích před říjnovými volbami nerýsuje zásadní politický spor o to, zda má být hřebčín jako historická hodnota zachován. Z ankety tak nevzešel otevřený hodnotový souboj „ochránců hřebčína“ se „zastánci developmentu“. Rozdílné názory panují spíše v otázce, co přesně si jednotlivé subjekty pod „zachováním“ představují, jak daleko jsou ochotny při ochraně hřebčína zajít a jak aktivní roli přisuzují v případném řešení městu.
Ani jedna kandidátka se nepřihlásila k vizi úplného opuštění koňské identity hřebčína a hledání zcela odlišného využití pro areál, jak v jednom ze svých veřejných stanovisek nastínil většinový majitel Sygnum. ANO chce výslovně zachovat reálnou možnost návratu anglického plnokrevníka, podobně se vyjádřilo i Společně pro Napajedla a Naděje-Cesta-Změna odpověděla přímo „ano“ na obnovu plnokrevného chovu.
KDU-ČSL je podle svých slov otevřena životaschopnému projektu s koňmi — chovu, sportu, výcviku či hipoterapii. Napajedelské fórum chce pokud možno „živou budoucnost spojenou s koňmi“. Napajedla pro život prosazují zachování funkčního celku. Občanští demokraté srdcem pouze obecně konstatují, že „koně k našemu městu neodmyslitelně patří“, ale konkrétní model neuvádějí.
Většina proti bytové výstavbě na Výbězích
Podobná výrazná shoda panuje i v otázce bytové výstavby v lokalitě Výběhy, o kterou v minulosti většinový vlastník areálu usiloval a která vyvolala ostré protesty veřejnosti. Pět ze sedmi kandidátek poskytlo Jezdci.cz jasně čitelnou pozici.
Společně pro Napajedla deklaruje přímo, že projekt nepodporuje a změnu územního plánu pro bytovou výstavbu by nepodpořilo. „Občané Napajedel řeší dostupnost a cenu bydlení stejně jako občané jiných podobných měst. Mluvíme s občany poslední dva roky o spoustě témat, ale otázka dostupnosti nových bytů mezi frekventovanými tématy není. Ve městě nové byty vznikat budou, město má projekt na Sadové ulici. Zároveň město vlastní nemovitosti, které by se na bydlení daly přestavět. Rozhodně to tedy není tak, že by potřeba výstavby nových bytů byla tak zásadní, že bychom měli spěchat s výstavbou ve výbězích. Projekt výstavby bytů ve Výbězích nepodporujeme,“ napsal lídr Jakub Nešpor.
Napajedla pro život výstavbu na Výbězích výslovně odmítají. ANO chce bytovou výstavbu směřovat do jiných lokalit a Výběhy chránit před zástavbou, která by jejich charakter nevratně změnila. Naděje-Cesta-Změna odmítá jiný stavební záměr nesouvisející s provozem hřebčína a zdůrazňuje zachování hřebčína „i s výběhy“.
KDU-ČSL připomíná, že její zastupitelé výstavbu na Výbězích nepodpořili. Napajedelské fórum a Občanští demokraté srdcem se k samotné výstavbě na Výbězích konkrétně nevyjádřili.
Původní argument společnosti Sygnum pro výstavbu – financování ztrátového chovu z výnosů bytového projektu – považují po rozpuštění chovu a ukončení činnosti hřebčína za oslabený či zaniklý nejméně tři kandidátky. ANO říká, že tento argument „zeslábl“, Společně pro Napajedla, že „ztratil svou podstatu“, a Napajedla pro život, že „zcela padá“.
Podpora pro širší památkovou ochranu
Redakce zaslala otázky v pondělí 31. srpna, tedy čtyři dny předtím, než Ministerstvo kultury zveřejnilo rozhodnutí o rozšíření statusu památky i na pozemky výběhů a vyhovělo volání veřejnosti po chápání hřebčína jako funkčního celku. Jedná se o širší ochranu, která má výraznou podporu i mezi uskupeními kandidujícími ve volbách.
ANO zdůraznilo souvislost dvora, objektů, krajiny a pastvin, ochranu omezenou pouze na historický dvůr odmítla i Napajedla pro život. Naděje-Cesta-Změna výslovně odpověděla ano na ochranu dvora, dalších částí a pastvin jako funkčního celku.
Společně pro Napajedla pak ve své odpovědi zaslané 7. září přivítalo nové rozhodnutí Ministerstva kultury. „Toto rozhodnutí velmi vítáme, protože přesně takovou variantu jsme dlouhodobě podporovali. Velké poděkování podle nás patří iniciativě za záchranu Hřebčína Napajedla a zejména Aleši Martínkovi, který je autorem celonárodní petice, a panu Ing. Zdeňkovi Hlačíkovi, který hřebčín po desítky let vedl a dlouhodobě veřejně podporuje jeho zachování a návrat koní. Stejně tak si ale zaslouží uznání mnoho dalších odborníků, podporovatelů iniciativy a především občanů Napajedel, kteří téma hřebčína nenechali zmizet z veřejného prostoru. Právě jejich dlouhodobý zájem pomohl udržet otázku zachování hřebčína na stole i v době, kdy byly stáje prázdné,“ vyzdvihl Nešpor.
Jinou polohu zvolilo Napajedelské fórum, které deklarovalo důvěru v odborné rozhodnutí Ministerstva kultury. Občanští demokraté srdcem a KDU-ČSL konkrétní variantu neuvedli. Ani zde se tedy žádný ze subjektů veřejně nepřihlásil k podpoře užšího pojetí ochrany areálu, jak o něm loni a předloni rozhodl rezort tehdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS).
Souběžně s otázkou rozsahu památkové ochrany areálu hřebčína se v posledních měsících řešila i přítomnost části pastvin na Pěnném v surovinové koncepci Zlínského kraje pro těžbu štěrkopísku. Také zde je pohled většiny oslovených politických formací jednoznačný, žádná ze sedmi kandidátek těžbu nepodpořila.
Proti tomuto využití lokality pastvin se výrazně vymezily Společně pro Napajedla, ANO 2011, Napajedla pro život a Naděje-Cesta-Změna. Napajedelské fórum, KDU-ČSL a Občanští demokraté srdcem k těžbě stanovisko neposkytli.
Role města: Aktivní přístup i velká zdrženlivost
Větší rozdíly v názorech jsou patrné v otázce potenciální role města v hledání řešení pro další existenci Hřebčína Napajedla. Aktivní roli radnice nejvýrazněji požadují Společně pro Napajedla, Napajedla pro život a ANO.
Společně pro Napajedla chce přímé jednání s vlastníkem, využívání územního plánu, zapojení kraje a státu a hledání finančních nástrojů. „Město Napajedla se podle nás musí přestat stavět k hřebčínu především jako k soukromému majetku, jehož budoucnost se ho netýká. Samozřejmě respektujeme vlastnická práva společnosti SYGNUM a město nemůže soukromému vlastníkovi určovat, jak má se svým majetkem nakládat. Hřebčín je ale pro Napajedla natolik významným místem, že jeho budoucnost je zároveň veřejným tématem,“ napsal Nešpor.
„Po rozhodnutí Ministerstva kultury ze 4. září 2026, které prohlásilo celý hrazený areál včetně navazujících pastvin za kulturní památku, vidíme ještě větší prostor pro zapojení státu a Zlínského kraje. Stát už dnes disponuje programy na obnovu významných kulturních památek – Ministerstvo kultury například vyhlašuje Program záchrany architektonického dědictví. Chceme proto otevřít jednání nejen o ochraně staveb, ale také o tom, zda může stát nebo kraj pomoci vytvořit podmínky pro obnovení skutečné funkce hřebčína a návrat koní,“ dodal.
ANO chce, aby město nebylo „pasivním pozorovatelem“, ale aktivním partnerem vlastníka, kraje, státu a odborných institucí.
Napajedla pro život zdůrazňují, že radnice má aktivně hájit veřejný zájem, i když konkrétní budoucí taktiku nezveřejnily. „Proti zachování hřebčína stojí silné soukromé a developerské zájmy, jejichž cíl je otevřeně opačný. Detailní odkrývání našich plánovaných postupů na stránkách médií by v tuto chvíli přímo nahrávalo protistraně a oslabilo šance na úspěšnou ochranu areálu. Naším cílem není sbírat politické body veřejným rozkrýváním taktiky, ale Hřebčín Napajedla reálně zachránit,“ uvedla lídryně Kristýna Petříčková.
Opatrnější roli nastiňuje Napajedelské fórum: město má podporovat dialog všech stran, přičemž akcentuje respekt k vlastnickým právům a nechce předjímat konkrétní řešení. „Jsme přesvědčeni, že budoucnost hřebčína může vzniknout pouze prostřednictvím otevřeného a věcného dialogu všech, kterých se jeho další osud týká – současných majitelů, města, Zlínského kraje, Ministerstva kultury a odborné veřejnosti. Pokud dostaneme od občanů důvěru, chceme být připraveni takový dialog podporovat a hledat cestu, která bude respektovat současný stav, vlastnická práva i historickou a kulturní hodnotu Hřebčína Napajedla,“ odpověděla Petra Šulcová, lídryně Napajedelského fóra.
Nejzdrženlivější zůstávají KDU-ČSL a především Občanští demokraté srdcem. „Hřebčín Napajedla považujeme za významnou součást historie a identity našeho města. Současně si uvědomujeme, že jde o soukromý majetek a jeho budoucnost nemůže určovat ani město, ani zastupitelstvo. Vlastník má právo rozhodovat o využití svého majetku v souladu se zákony a platným územním plánem,“ zdůraznil lídr KDU-ČSL Jindřich Polák.
Občanští demokraté srdcem jsou slovy svého lídra Viléma Skály ochotni „konstruktivně jednat“, pouze pokud k tomu budou zainteresovanými stranami vyzváni. „Budeme při tom ale respektovat, že hřebčín je soukromý a rozhodující jsou tak majitelé,“ dodal Skála.
Ohledně možnosti potenciálního majetkového vstupu města do hřebčína se přímo vyjádřila dvě uskupení, která ho nepodporují. Občanští demokraté srdcem jej výslovně odmítají. Společně pro Napajedla ho „v tuto chvíli“ nepodporuje a preferuje odborně způsobilého soukromého vlastníka nebo provozovatele. ANO se k této otázce nevyjádřilo, stejně jako zbylé kandidátky.
Na téma případného veřejného financování se nejjasněji vyslovilo Společně pro Napajedla: město by nemělo dlouhodobě platit běžný provoz hřebčína, ale veřejné prostředky mohou pomáhat s obnovou kulturní památky, péčí o krajinu, cestovním ruchem, zpřístupněním areálu a případně s vytvářením podmínek pro návrat koní. Ostatní kandidátky tuto otázku buď vůbec neřeší, nebo zůstávají u obecného zapojení veřejných institucí.
Co bude dál?
Redakce se komunálních politiků ptala i na jejich případné konkrétní kroky, které chtějí v otázce hřebčína navrhnout či prosazovat do konce roku 2027.
Společně pro Napajedla nastínilo několik možných kroků: jednání s vlastníkem po volbách, odmítnutí změny územního plánu pro Výběhy a při vážném projektu obnovy také zapojení kraje, státu a finančních nástrojů.
ANO uvedlo několik směrů — jednání s vlastníkem, ochranu cenných částí, využití územního plánování a koordinaci institucí. „Budeme podporovat jednání se Zlínským krajem, státem, orgány památkové péče a odbornými organizacemi o možnostech dalšího fungování a ochrany hřebčína. Současně chceme důsledně využívat nástroje, které má město k dispozici v oblasti územního plánování. Naším cílem není blokovat jakýkoliv rozvoj tohoto území. Chceme však zabránit nevratným krokům, které by definitivně znemožnily návrat koní nebo zásadně poškodily historickou a krajinářskou hodnotu místa,“ uvedl lídr ANO Jiří Čižmař.
Napajedelské fórum, KDU-ČSL, Občanští demokraté srdcem a Naděje-Cesta-Změna konkrétní kroky neuvedly.
Na dotaz, jak vypadalo jejich dosavadní angažmá v kauze hřebčína, popsaly nejrozsáhlejší odborně-procesní činnost Napajedla pro život. „Členové naší kandidátky požadovali zachování hřebčína již od doby, kdy se řešila změna územního plánu pozemků hřebčína za předchozího zastupitelstva v roce 2017. Po ukončení chovu, od roku 2023, v této věci absolvovala lídryně kandidátky Napajedla pro život jednání s Ministerstvem kultury a iniciovala vypracování čtyř klíčových odborných stanovisek, která jsou dnes oficiální součástí správního spisu ve věci prohlášení areálu za kulturní památku. Podařilo se jí objevit a doložit do té doby neznámé architekty komplexu hřebčína. Tyto podklady patří mezi zásadní odborný fundament pro záchranu celého komplexu,“ shrnula Petříčková.
Společně pro Napajedla zmínilo kontakty s předákem petiční iniciativy Alešem Martínkem či bývalým dlouholetým ředitelem hřebčína Zdeňkem Hlačíkem a vlastní aktivity proti těžbě. ANO připomnělo účast Marka Šišky na parlamentních projednáváních a kontinuitu s minulým vedením města. Naděje-Cesta-Změna dodatečně deklarovala finanční a petiční podporu.
Napajedelské fórum, KDU-ČSL a Občanští demokraté srdcem konkrétní aktivity svých současných kandidátů v odpovědi neuvedli.
