Mark Todd oslavil 1. března sedmdesátiny. Novozélandský reprezentant je jedním z nejznámějších jezdců všestrannosti. Mezinárodní jezdecká federace ho ocenila titulem The FEI Rider of the 20th Century. „Jezdec století“ se může pyšnit i několika řády a má oprávnění užívat titul Sir.

 

Drží rekord napříč všemi olympijskými sporty, a to nejdelší časový odstup mezi první a poslední medailí z her. Rekord má hodnotu neuvěřitelných 28 let. Ani jeho kariéra ovšem není bez stínu…

 

Mark Todd se narodil v roce 1956 v novozélandském městě Cambridge a od mala chtěl být žokejem. Jenže s výškou metr devadesát se mohl s dostihovým sportem rozloučit. Koně opustit nechtěl, takže se začal věnovat klasickému jezdectví. Značnou část sportovní kariéry prožil ve Velké Británii.

 

Už jeho první velký šampionát, jímž bylo mistrovství světa 1978, se vyvíjel slibně, ale Todd nakonec musel po zranění koně odstoupit. V roce 1984 zaznamenal premiérový úspěch na olympiádě, a to hned titul individuálního šampiona. Pomohl mu k němu výborný hnědák Charisma. 

 

O jejich triumfu v Los Angeles rozhodla jediná chyba v závěru parkuru, které se dopustila tehdy vedoucí jezdkyně Karen Stives. „Když byla v kolbišti, někdo mi podal cigaretu. Stál jsem tam opodál, potahoval a nebyl jsem vůbec schopný se dívat,“ popisoval Mark okamžiky, kdy čekal, jak dopadne jízda jeho rivalky. Společně s Charismou zvítězili i mezi jednotlivci na olympiádě v roce 1988 v Soulu.

 

Malý kůň, jemuž se pro velký apetit přezdívalo „Tlouštík“ a o němž sám Todd kdysi řekl, že je spíš poník než kůň pro velký sport, byl jedním z jeho osudových parťáků. 

 

Jméno mu dokonale sedělo. Měl obrovské charisma, byl hodný a klidný, za svým jezdcem prý chodil jako věrný pes. Todd ho používal i jako mentora, třeba pro mladé koně nebo pro problémové koně při nástupu do přepravníku. Nový Zéland i celý jezdecký svět ho miloval. Když vyhráli svou poslední společnou velkou akci, olympiádu v Soulu, dav šílel.

 

Jeho postavení ve sportovním prostředí dokládá fakt, že se zúčastnil zahájení Commonwealth Games v Aucklandu v roce 1990. Ve stejném roce byl na Zélandu uveden do síně slávy. To už si dva roky užíval odpočinku. Uhynul v lednu 2003 v úctyhodném věku třiceti let.

 

Mark Todd startoval na olympijských hrách celkem sedmkrát. Po zlatých úspěších v Los Angeles a Soulu následovala Barcelona v roce 1992. Tam byl s koněm Welton Greylag součástí stříbrného týmu. V roce 2000 pak dojel s koněm Eyespy II třetí v hodnocení jednotlivců v Sydney. 

 

Po těchto hrách oznámil odchod ze sportu. Cítil se bez motivace a chtěl se věnovat chovu. Nakonec se ale vrátil po letech zpátky, těsně před olympiádou 2008 v Číně. „Když jsem odcházel, neměl jsem žádnou motivaci k práci. Závodění mi vlastně ani nechybělo. Ale pak mě hnala ta odvaha, když jsem viděl šanci jet na hry, které měly  být v srpnu, přitom jsem začal znovu jezdit až na jaře před tím. A zjistil jsem, že si to užívám,“ řekl ke svému comebacku Todd.

 

V Hong Kongu na olympiádě dojel s Gandalfem na sedmnácté příčce a tým Nového Zélandu byl pátý. Potom přišli další dva výrazní koně. Hanoverský hnědák NZB Campino dovezl Marka pro týmovou medaili v roce 2012 v Londýně. Novozélanďani tam byli třetí. 

 

Právě díky tomuto výsledku se Mark Todd zapsal jako rekordman napříč olympijskými sporty. Jeho první cenný kov a poslední cenný kov z her dělí 28 let. Později závodil ještě v Riu de Janeiru v roce 2016, kde ale medaili nezískal. Nicméně je třeba říct, že v individuálním pořadí byl sedmý, což je skvělé umístění. Kariéru v nejvyšším sportu uzavíral s Leonidasem, dalším pětihvězdovým koněm s velkými kvalitami. Tento druhý a definitivní odchod proběhl v roce 2019.

 

Ani Markovi Toddovi se nevyhnuly stíny v kariéře. V roce 2022 mu byla na několik měsíců odebrána trenérská licence, protože se objevilo na internetu video, které ho zachycovalo, jak několikrát uhodil koně klackem, když odmítl překonat vodní příkop. On tehdy sám odstoupil z pozice ambasadora pro welfare. 

 

Škoda skvrny na kariéře jezdce, který ve sportu dosáhl tolika úspěchů. Je držitelem několika řádů a v roce 2013 mu byl udělen titul Sir. O šest let později vstoupil do novozélandské jezdecké síně slávy. Vedle olympijských titulů slavil triumfy i v nejtěžších soutěžích CCI světa, včetně čtyř vítězství v Badmintonu a pěti vítězství v Burghley. Na Světových jezdeckých hrách získal dvakrát týmové zlato a jednou byl jako jednotlivec stříbrný. 

 

 

Zdroj: FEI, Wikipedie, Chrono of the Horse, Horse and Hound