Hnědák Flambeau je aktuálně třináctým nejlepším drezurním koněm ve světovém žebříčku. Svoji současnou jezdkyni Larissu Pauluis přitom zpočátku vůbec neoslovil. Aby to s ním zkusila, ji musel přesvědčit manžel. 

 

Flambeau je valach plemene holandský teplokrevník. Narodil se v roce 2010, jeho otcem je Ampere a matkou Lakarla po Zeolietovi. Ve třech letech byl vybrán ještě jako hřebec pro plemennou knihu holandského teplokrevníka, krátce nato byl prodán do Německa, kde uspěl v oldenburském körungu.

 

Hnědáka později koupila sponzorka pro Tinne Vilhelmson Silfvén, jenže byl špatně ovladatelný, divoký a švédská jezdkyně si s ním vůbec nerozuměla. Majitelka se zkusila zaměřit na parkury, ale ani to nepřineslo výraznou změnu.

 

V roce 2018 si ho všiml Gregoir Naslin. Naslin byl manažerem a manželem belgické reprezentantky Larissy Pauluis a svou ženu přivedl na myšlenku koně vyzkoušet.

„Bylo mu skoro devět a uměl toho opravdu hodně málo. Navíc bylo velmi obtížné na něm jezdit. Byl extrémně divoký, a abych byla upřímná, zprvu jsem si žádných kvalit nevšimla,“ okomentovala začátky s Flambeauem jezdkyně. Manžel ji ale přesvědčil, aby ho koupili. 

 

Kvůli nezkrotnosti a komplikované povaze byl kolem devátého roku vykastrován, což mělo jistě určitý vliv. Největší zásluhu na tom, že je valach v drezurním sportu tam, kde je, má ale Larissa, která s ním trpělivě pracovala a přiznala, že trvalo celý rok a půl, než si začali rozumět. „Naučit ho všechny pohyby byla obrovská výzva,“ říká Belgičanka po letech.

 

Až když se spolu dostali k práci na pasáži a piafě, všimla si prvních náznaků, že by všechna práce mohla stát za to. „Pomyslela jsem si: Páni! Možná v něm je něco výjimečného. Najednou jsem mu začala věřit, najednou pro mě měl neomezený potenciál, stal se pro mě nejlepším koněm“, popisuje jezdkyně.

 

Společnou prací se dvojice dostala do úrovně Grand Prix. Na této úrovni se na mezinárodní scéně začala objevovat zkraje roku 2021. A známky Flambeaua byly natolik přesvědčivé, že se s ním aktuální dvojka v belgické reprezentaci dostala do týmu pro olympiádu.

 

„Na jednu stranu jsem byla tak pyšná, že jedeme do Tokia, na druhou stranu Gregoire tam prostě měl být se mnou,“ líčí své hořkosladké pocity z nominace. Její manžel Gregoire Naslin, který tolik stál o Flambeaua, totiž rok před tím náhle zemřel na srdeční selhání. 

 

Účast v Tokiu byla na valacha, který s takovými mítinky neměl žádnou zkušenost, přeci jen moc. Na velkém stadionu se nedokázal soustředit a podal spíš průměrný výkon. Pro Larissu to nic neznamenalo, věřila na sto procent, že jednou všechno zapadne do sebe.

 

V roce 2023 startovali na mistrovství Evropy v Riesenbecku, kde už byli v nejlepší dvacítce. V Grand Prix Freestyle dojeli šestnáctí. V dalším roce v Paříži znovu okusila olympijskou atmosféru. Rok nato na evropském šampionátu v Crozetu obsadilo družstvo čtvrté místo, nutno říct, že zásluhou zejména šampiona Justina Verboomena se Zonikem Plus, ale Larissa s hnědákem výsledku také přispěla svou jízdou.

 

V témže roce s ním zapsala osmou příčku ve finále World Cupu. V sezoně Světového poháru 2025/2026 pak dokázala vyhrát dvě kvalifikace. Volnou Grand Prix ovládla při CDI-W v Mechelenu a Neumünsteru, finále v zámoří ale podobně jako řada dalších evropských jezdců vynechala.

 

Při letošním mistrovství světa v Cáchách postoupila Belgičanka s Flambeauem do finálového küru, v kterém se známkou bezmála 76,5 procenta skončila čtrnáctá. „Byla jsem nadšená, netušila jsem, co v takové aréně udělá. Byl pořad napojený na mě. A po freestylu jsme byli schopní opustit stadion na volné otěži. Kdo by si to kdy pomyslel?“ popisuje Larissa zážitek z cášského stadionu, kde výkony dvojic sledují desítky tisíc lidí. 

 

Belgičanka má do budoucna jasný plán. „S drezurní kariérou začal poměrně pozdě, je stále fit a stále se zlepšuje,“ říká. Konec kariéry tedy zatím neplánuje. Jejím cílem je olympiáda v Los Angeles v roce 2028. Po ní by ráda dopřála hnědákovi odpočinek ve sportovním „důchodu“.

 

Zdroj: FEI, Horsetelex