Počet odchovanců hřebčína Napajedla na tuzemských závodištích se sice pomalu začíná tenčit, ale zatím jsou stále viditelní. Koně narození v historicky nejúspěšnějším plnokrevném chovu na českém území letos mezi koncem dubna a srpna vyhráli celkem dvanáct dostihů, z toho sedm rovinových, a vyběhali přes 900 tisíc korun.
Barvy stáje Cardboard reprezentující klisny Vignetta a Dally Top se prosadily na úrovni II. kategorie, zatímco Askerana, Dream Of Love a Wanna Go triumfovali dvakrát. Celkem se letos na dráze představilo 37 napajedelských odchovanců.
Další budoucnost areálu, v němž od roku 1886 vyrostla dlouhá řada dostihových hvězd, zůstává nejasná. Nadále platí, že březnové rozhodnutí Ministerstva kultury v rozkladovém řízení o udělení památkové ochrany pouze části budov hřebčína bude mít dohru u Městského soudu v Praze. Žalobu na ministerstvo kvůli jeho rozhodnutí podaly podle informací serveru Jezdci.cz obě strany sporu o hřebčín – majitel menší části pozemků Libor Hlačík v zastoupení advokátem Alešem Martínkem i vlastník areálu společnost Sygnum, ovládaná rodinou Sieklíkových.
Zatímco Hlačík s Martínkem kritizují nedostatečný rozsah památkové ochrany, do níž nebyly zahrnuty pastviny jako klíčový faktor pro budoucí potenciální obnovení chovu, Sygnum podle dosavadních veřejných vyjádření naopak považuje památkovou ochranu jako takovou za přítěž komplikující vlastnické nakládání s areálem.
Martínek v květnu požádal Hlačíkovým jménem také o obnovu řízení prohlášení hřebčína Napajedla za kulturní památku s tím, že v poslední době vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti, existující již v době původního rozhodnutí. Žádost adresovaná oddělení ochrany kulturních památek však byla v létě zamítnuta.
Jedna z největších občanských mobilizací po roce 1989
Velkým úspěchem zůstává nadále trvající petice za záchranu hřebčína Napajedla a obnovení tamního chovu koní, za níž stojí nadšenci vedení Alešem Martínkem. Aktuální počet podpisů se blíží hranici 90 000, což z této iniciativy dělá podle dostupných údajů nejúspěšnější tuzemskou petici v tomto volebním období.
Více podpisů se v papírové formě sešlo v moderní české historii jen pod peticemi Děkujeme, odejděte! z roku 1999 (asi 200 000), Proti radaru v Brdech v letech 2007 a 2008 (150–180 000) a Ligy Libe za zachování práv legálních zbraní z let 2018 až 2020 (asi 110 000). Petice SPOZ Zemanovců za přímou volbu prezidenta a starostů v roce 2011 uváděla 80–100 000 shromážděných podpisů. Petice za záchranu hřebčína Napajedla již překonala například někdejší petici starostů a veřejnosti proti rušení poboček České pošty, jež sesbírala kolem 80 000 podpisů.
Iniciátoři v čele s Martínkem se netají cílem překonat mezník 100 000 podpisů, považovaný v tuzemském prostředí za psychologickou hranici masové petice srovnatelné s menšími volbami. Už nyní lze občanskou snahu o záchranu hřebčína Napajedla považovat za jednu z největších občanských mobilizací v historii České republiky.
Desítky připomínek proti těžbě
Souběžně s pokračujícím sporem o rozsah památkové ochrany historického areálu hřebčína Napajedla se letos na jaře objevil ještě jeden faktor ohrožující potenciální obnovení slavného chovu. Část stěžejních pastvin na Pěnném byla zařazena do aktualizace surovinové politiky Zlínského kraje jako možná plocha pro těžbu štěrkopísků.
V okolí Pěnného těžba v minulosti již probíhala, podle dokumentu spadají začátky prací do roku 1967. V případě aktuálně řešeného ložiska „Napajedla-sever (Pěnné)“ podklady Zlínského kraje uvádí, že jde o plochu 32 hektarů jižně a jihovýchodně od slepého ramene lokality Títěž s částí ložiska nevyhrazených nerostů, konkrétně štěrkopísků. Na mapě navrhovaných rozvojových ploch je oblast pastvin označena jako „rezerva“.
V roce 2018 provedl zhotovitel Geomin s.r.o. pro investora Cemex Sand geologický průzkum. Hlavním omezením je, že se oblast nachází v blízkosti vnějšího pásma hygienické ochrany 2. stupně jímacího území Kněžpole, a je zde tudíž nutnost věnovat zvýšenou pozornost ochraně zdrojů pitné vody. Pěnné je zároveň kromě chovu anglického plnokrevníka spojeno i s vysazováním vzácného sýčka obecného, jehož stavy na českém území dramaticky klesají kvůli dlouhodobým změnám krajiny, využívání pesticidů v zemědělství a intenzivní silniční dopravě.
Zlínský kraj zveřejnil 23. června závěry zjišťovacího řízení, v nichž dospěl k verdiktu, že aktualizace surovinové politiky podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). V rámci tohoto procesu bude mimo jiné vyhodnocovat i vlivy rozvojové plochy Pěnné na možnost zachování chovu koní v hřebčíně Napajedla s ohledem na jeho status kulturní památky, jeho význam pro chov anglického plnokrevníka a závislost na pastvinách.
Zároveň se bude zpracovávat a vyhodnocovat všech 57 připomínek, zaslaných Zlínskému kraji v zákonné lhůtě do zjišťovacího řízení. Kromě několika desítek občanů podaly námitky město Napajedla, Jockey Club ČR, ZOO a zámek Zlín či spolky Za záchranu hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, Společně pro Napajedla a Egeria. Většina těchto subjektů mezi svými argumenty proti těžbě zmínila i nezbytnost pastvin pro hřebčín Napajedla.
