Tři v Česku narození plnokrevníci jsou na startovní listině 136. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou a všichni pocházejí z již nefungujících chovů. Kromě napajedelských rodáků Sacamira a Greek Desserta k nim patří devítiletý valach Čáryjape, kterého odchoval Pavel Vrba z moravského Slavičína.

Syn vítěze klasické trojkoruny Age of Japea a jedničkově umístěné Čarokrásky v loňském ročníku jako outsider 120:1 šokoval třetím místem za irským Stumptownem a High In The Sky. V letošním desetičlenném poli už svěřenec trenéra Martina Lišky tak výrazně podceňován nebude. V nabídce Tipsportu přesto patří s kurzem 17:1 do druhého sledu.

V aktuální sezoně startoval Čáryjape pouze jednou, když zaznamenal sedmou příčku v srpnové kvalifikaci. V neděli by se do jeho sedla měl opět vyhoupnout Adam Čmiel, už více než tři roky valachův stálý jezdec.

„Řekl bych, že Čáryjape je na tom ještě lépe než loni. To, co nám předvedl v srpnu, mě docela nadchlo, protože to bylo mnohem lepší běhání než v loňské zářijové kvalifikaci. Druhý start už jsem nevolil, přece jen je to kůň, který v minulosti laboroval se zdravím. Teď je naprosto v pořádku a fyzicky je na tom velmi dobře, takže se na neděli těšíme,“ zamýšlí se Martin Liška.

Polské a slovenské kořeny

Devítiletý Čáryjape má skokanský talent v genech. Je polobratrem výborného překážkáře Čáryraye, který je jedenáctinásobným vítězem a během své dlouhé kariéry si připsal Křišťálový pohár a Stříbrnou trofej.

Z potomků Čarokrásky, svého času třetí z Ceny zimní královny a účastnice Jarní ceny klisen, dokázali zvítězit ještě Čarda a Čáryrejka. Čáryjapeův pravý bratr Čáryrád běhal v Polsku, kde na začátku covidové pandemie nasbíral několik umístění. Aktuálně je v dostihovém tréninku ještě o dva roky mladší polosestra Čárynka. Zatím nezvítězivší tmavá hnědka z tréninku Pavla Polese se letos pohybovala ve čtyřkových krosech a v neděli poběží Cenu Laty Brandisové.

Rodinu založila v polském hřebčíně Strzegom narozená klisna Cicha Noc, importovaná do Československa v roce 1986. V chovu hřebčína Albertovec dala klasickou vítězku Číši a také svého času velmi populární účastnici Velké pardubické Čest. Ve Vrbově chovu etablovala rodinu Čipka, v Motešicích narozená dcera Číše po šampionovi Mysovi.

Samotného Čáryjapea koupil jako odstávče majitel stáje Nutrin Ondřej Nikl a dal ho na odchov k trenérce Janě Šimonové. V její péči zahájil hnědák kariéru jako tříletý rovnou na překážkách. Hned ve své první sezoně finišoval třetí ve Zlaté sponě tříletých za Roncalem a Dark Sanem.

Jako čtyřletý se poprvé potkal s Liškou, který s ním vyhrál čtyřkový kros na 3200 metrů. Talent prokázal i třetím místem v Ceně ČASCH. „Po čtyřleté sezoně trenérka Šimonová omezila stav a Čáryjape se přestěhoval ke mně,“ vzpomíná Liška.

První úspěchy a návrat po zranění

V novém působišti vytvořil talentovaný skokan novou dvojici s Adamem Čmielem. Na první pokus spolu vyhráli kros na 4600 metrů, kde nechali za sebou Zarateho či Sexy Lorda. Následovaly však čtyři méně úspěšné starty včetně dvou nedokončených dostihů.

Valach postupně poznával pardubický kurz a poctivě sbíral potřebné zkušenosti. S Čmielem byli v sezoně 2023 třikrát druzí a jednou čtvrtí, největším úspěchem bylo stříbro v Ceně Labe, dvanáct délek za vítězem Sexy Lordem.

Ve svých sedmi letech na jaře upoutal jistým triumfem o čtyři délky v Poháru BICZ holding 2024 na 5200 metrů v konkurenci Godsalina, Greek Desserta či Cuwalla. Pak se však na čtrnáct měsíců kvůli zranění odmlčel. Dostal potřebný čas a na dráhu se vrátil až loni v srpnu.

Po šestém místě v krátkém krosu se na poslední chvíli dostal do Velké pardubické, když uzavřel pětičlenný doběh zářijové kvalifikace. Ve vrcholu sezony pak zazářil zmíněným třetím místem.

Nejtěžší je dívat se z tribuny

Pro Martina Lišku, chystajícího své koně v severočeské Ploužnici, to bude šesté trenérské vystoupení ve Velké pardubické. O většinu z těch předchozích se postaral mezitím již penzionovaný ryzák Argano, pátý z ročníku 2022.

„Argano je moje srdcovka. Dnes dělá jezdeckého koně mé ženě a poníka dětem. Loňskou Velkou jsem po pádu viděl z JIPky, to bylo pro mě hodně těžké. Teď se budu dívat někde z dálky a musím se přiznat, že to nemám moc rád. Raději na těch koních sedím v dostihu, být na tribuně není moje parketa. Obdivuji trenéry, kteří trénují ze země. Já na těch koních potřebuji sedět. Je mi v sedle dobře a budu to tak dělat, dokud to půjde,“ zdůrazňuje.

Čáryjapea paradoxně jezdil v dostihu jen čtyřikrát. Svého času to glosoval tím, že se jako klidní flegmatici v dostihu vzájemně uspávají.

„S Adamem jsme domluvení. Čáryjapea dobře zná, byl s ním druhý v Ceně Labe i třetí ve Velké pardubické, takže nebylo co řešit. Jelikož letos Adam jezdí méně dostihů než dřív, dohodli jsme se, že se na neděli dobře připraví. Já jsem měl původně jet stejně jako loni Stormmyho, který si ale bohužel poranil nohu v kvalifikaci. Není to nic tragického, ale na běhání to momentálně není,“ vysvětluje Liška.

Opatrný optimismus

Čáryjape patří i vzhledem ke své historii k účastníkům, kteří by uvítali měkčí nebo hlubší půdu. Současné počasí s teplým babím létem však trenérovi přehnané starosti nedělá.

„Uvidíme, jak se to vyvine. Musím ale říct, že si pardubickou dráhu pravidelně procházím od svých prvních startů v roce 1996 a v posledních několika letech zaznamenala takové zlepšení, že i dnešní tvrdo je stále fantastické oproti tomu, jaké to bývalo dřív. Problém je, že se jezdí čím dál rychleji. Kvalita koní šla obrovsky nahoru a to tempo, co se dnes chodí běžně, se dřív vyskytlo jen výjimečně. To samozřejmě znamená i větší nápor na pohybový aparát.“

Liška pozorně sleduje debaty kolem nižšího počtu účastníků v letošní Velké pardubické a připomíná nemalé náklady, které každá zúčastněná stáj musí na start vynaložit.

„Když si vezmete přihlášky, kvalifikace a startovné, dostanete se na sto tisíc korun. Za těchto okolností si zaslouží uznání každý každý majitel, který do toho jde. I proto mě mrzelo, že se o Čáryjapeovi moc nemluvilo na losování čísel na zámku Karlova Koruna. Osobně se nepotřebuji prezentovat, ale ti koně a majitelé si pozornost a respekt zaslouží,“ konstatuje Liška.

Ač Čáryjape i letos pro mnohé zůstává nenápadným kandidátem Velké, ploužnický tým vyhlíží neděli s opatrným optimismem.

„Samozřejmě, jsou tam dva výborní koně z Pegasu, Godfrey loni neběhal. Uvidíme, co předvede Ir, s ním se také určitě musí počítat. Výborný kůň je i Angkor Wat a další. Věřím, že bychom se mohli umístit do pátého místa,“ uzavírá Martin Liška.