Necelé dva měsíce poté, co Městský soud v Praze zamítl žaloby většinového i menšinového vlastníka hřebčína Napajedla a potvrdil rozsah památkové ochrany areálu stanovený v loňském roce Ministerstvem kultury, přichází ve sledovaném případu další posun. Současný ministr kultury Oto Klempíř vyhověl podnětu spolku Za záchranu Hřebčína Napajedla z 5. března a rozhodl o zahájení přezkumného řízení ve věci prohlášení areálu za kulturní památku. Vyplývá to z usnesení, které má redakce serveru Jezdci.cz k dispozici.

S původním verdiktem resortu kultury z doby Klempířova předchůdce Martina Baxy nebyla spokojena ani jedna ze stran. Zatímco společnost Sygnum jako většinový vlastník hřebčína rozporovala samotné prohlášení památkové ochrany nad částí areálu založeného v roce 1886 Aristidem Baltazzim, menšinový majitel pozemků Libor Hlačík spolu se svým právním zástupcem Alešem Martínkem usilují o památkovou ochranu pro celý hřebčín včetně pastvin s tím, že jen zachování celistvosti původního areálu může udržet naději na případný návrat anglického plnokrevníka do Napajedel.

Městský soud v Praze v lednu tyto požadavky ve dvou řízeních smetl ze stolu. Klempíř však minulý týden v reakci na podnět spolku Za záchranu Hřebčína Napajedla svolal rozkladovou komisi a deklaroval záměr prověřit, zda v předchozích rozhodnutích nedošlo k poškození veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví.

Ministr spuštěním přezkumného řízení zároveň pozastavil účinnost původního verdiktu, čímž na dobu maximálně tří měsíců zajistil ochranu i pro části hřebčína, které jí dosud nepodléhaly. Chce rovněž prověřit, zda argumenty v novém podnětu obsahují skutečnosti, které dosud nebyly vypořádány soudem v rámci dřívějších žalob vlastníků.

„Shledal jsem, že je nutno v rámci tímto usnesením zahájeného přezkumného řízení řádně prověřit, zda podnětem napadenými rozhodnutími nedošlo k ohrožení či poškození veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví ve věci památkových hodnot hřebčína Napajedla, při zachování zásady proporcionality ve vztahu k ochraně vlastnického práva účastníků řízení,“ napsal Klempíř v odůvodnění svého kroku.

Šestistránkový dokument vyzývá obě strany sporu jako účastníky řízení, aby do jednoho měsíce od doručení usnesení doložily svá práva a vyjádřily se k obsahu podnětu. Proti usnesení o zahájení přezkumného řízení nelze podat rozklad.

„Důkladně prověřit a objasnit“

Podnět k přezkumu dorazil na Ministerstvo kultury sedm pracovních dnů před vypršením lhůty, po jejímž uplynutí by přezkum již nebylo možné zahájit. Klempíř ve vydaném usnesení argumentuje mimo jiné právě touto „časovou tísní“, proč se rozhodl spuštěním přezkumného řízení poskytnout dočasnou ochranu celému areálu. Pokud by tak neučinil, mohl by podle něj být potenciálně ohrožen veřejný zájem státní památkové péče, než by případ stihl být řádně posouzen.

Spolek Za záchranu Hřebčína Napajedla ve svém podnětu konstatoval, že stávající rozsah památkové ochrany, který se týká jen některých částí, může vést k nenávratné ztrátě hodnoty celého areálu.

„Zahájením tohoto přezkumného řízení není v této procesní fázi nikterak předjímáno, že přezkoumávaná rozhodnutí jsou skutečně v rozporu s veřejným zájmem státní památkové péče a že jsou proto nezákonná a že tedy musí být v přezkumném řízení zrušena. Pouze je tedy nutno v zahájeném přezkumném řízení důkladně prověřit a objasnit, zda jsou, nebo nejsou skutečně dány důvodné pochybnosti o zákonnosti přezkoumávaných rozhodnutí s tím, že pak rovněž s přihlédnutím k následně obdrženým vyjádřením účastníků řízení k obsahu podnětu budou tyto pochybnosti v přezkumném řízení buď definitivně vyvráceny a přezkumné řízení bude zastaveno, anebo budou tyto pochybnosti náležitě prokázány a potvrzeny a přezkoumávaná rozhodnutí budou mým rozhodnutím v přezkumném řízení zrušena a věc bude vrácena Ministerstvu kultury k novému projednání,“ uvedl Klempíř.