Kristýna Přikrylová pochází z jezdecké rodiny a není tedy žádným překvapením, že jí potkal podobný osud jako většinu dětí jezdecky založených rodičů. U koní je skutečně od narození a postupně se s koňmi sžívala, což začalo být více intenzivní v jejich třech letech, když dostala prvního poníka jménem Jane. Celý její jezdecký posun je spojený s rodinnou stájí svého dědy Jana Höcka a Jezdeckým oddílem Albert Stolany, který se také nachází v okrese Chrudim, v Pardubickém kraji.
Jaké zázemí jste měla od mala možnost ke svému jezdeckému zdokonalování využívat?
K dispozici máme pískovou jízdárnu s geotextilií o rozměrech 40x55 metrů, menší halu o rozměrech 15x25 metrů, a hlavně prostorné výběhy. Ustájovací kapacita je třiadvacet boxů. Majitelé koní zde mohou dále využívat kolotoč a solárium. Pro jezdce je k dispozici šatna, tři sedlovny a kuchyňka a o celý chod naší stáje se stará sehraný tým fajn lidí.
Které jezdecké disciplíně se věnujete nejvíce a jaké výkonnosti jste v ní dosáhla?
Momentálně se asi nejvíce věnuji všestrannosti. Má výkonnost je nyní na stupni CNC1*.
Vyzkoušela jste i některá další jezdecká odvětví?
Začínala jsem ve voltižní skupině u paní Bohunky Rosůlkové v Kladrubech nad Labem. Díky tomu, že se věnuji všestrannosti, mám zkušenosti s klasickými drezurami i parkurem.
Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti a v sedle kterého koně se to událo?
Sice se tomu nedá říkat závod, ale poprvé jsem jela jízdu zručnosti se zmiňovanou Jane. První oficiální závody v obci Dolní Přím jsem překonala se dvěma poníky Dollom Casino a Fešák.
Kdo vás zdokonaloval, předával vám nové zkušenosti a komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu dosáhla?
Ze začátku to byla mamka a poté Ing. Pavel Vaněk. Následně jsme spolupracovali dlouhou dobu s Tomášem Kociánem a drezurně s paní Danielou Diringerovou, se kterou spolupracujeme stále a snad dlouho budeme. Můj hlavní trenér je nyní Jaroslav Hatla, který mi předává mnoho zkušeností ve všestrannosti.
Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce?
Za svůj úspěch považuji každý dokončený závod, ale nejvíce si cením startu na mistrovství Evropy v drezuře. Zmínila bych samozřejmě také zisk mistrovského titulu v letošní sezoně při přeštěnickém šampionátu ve všestrannosti mezi mladšími juniory.
Na které své koně vzpomínáte nejraději? Je některý z nich pro vás ten výjimečný?
Asi pro mě osobně nejvýznamnějším koněm je moje aktuální stájová jednička, kterou je jedenáctiletý slovenský teplokrevník Lowen. Velice často však také vzpomínám na výjimečného poníka Dollom Cassino.
Foto: Marcel Runštuk / poskytla Kristýna Přikrylová
