V neděli odpoledne se mezi chovatelskou komunitou začala šířit smutná zpráva o tom, že mezi oběťmi tragické nehody katamaránu a plachetnice v Chorvatsku je Vít Holý. Když se vysloví jeho jméno, mnozí si jej ihned spojí s chovem trakénských koní, ale také s hřebčíny Albertovec a Amona v nedalekých Bolaticích.
Koním se však věnoval už od dětského věku v Praze, kde se narodil. „V roce 1968, to mi bylo devět let, jsem začal chodit do TJ Zahradnictví Praha v Dolní Liboci. Zažil jsem takové velikány, jako majora Brejského nebo majora Dobeše. Později přišel do oddílu skvělý trenér a dle mého názoru koňský genius Mirek Balcar. Poznal jsem tam také akademického malíře Emila Kotrbu, který, a to se málo ví, měl opravdu velmi dobré postřehy k drezurnímu výcviku,“ vzpomínal Vít Holý na své začátky v rozhovoru pro Jezdci.cz, který jsme publikovali před necelými čtyřmi lety.
Aktivně se věnoval parkurovému skákání a drezuře. V osmnácti letech však hlavní město opustil a šel studovat veterinární medicínu do Brna. „Poznal jsem díky tomu další velké osobnosti jezdecké i trenérské, a to Otu Chvátala, Jana Kutěje a Tomáše Černého. Navíc to byla éra profesora Jaroslava Hanáka, učitele pozdějších významných trenérů dostihových koní. Po škole jsem dostal místo veterináře v hřebčíně v Albertovci,“ popsal Vít Holý svou životní cestu na sever Moravy, kde se s manželkou Helenou, kterou poznal při studiích v Brně, natrvalo usadil.
V Albertovci spolupracoval Vít Holý s Čestmírem Olehlou. Ten pak odešel do Světlé Hory a Vít Holý byl u výstavby dostihového areálu při JZD Otice. V roce 1990 byl vyzván ředitelem Plemenářského podniku Václavem Nágrem k privatizaci Albertovce. Jak sám uvedl, brzy přišel na to, že názory na privatizaci se značně rozcházejí, což vyústilo v jeho přihlášení do konkurzu v roce 2000. Po uplynutí dekády předali dalšímu uživateli na 350 koní vysoké kvality. Prošel si těžkým obdobím spojeným s vážnými zdravotními problémy, ale nakonec se mu s manželkou podařilo obnovit činnost na jejich statku v Bolaticích.
Vít Holý roky usiloval o založení samostatného Svazu chovatelů českého trakéna a záchranu tohoto plemene považoval za těžkou, ale krásnou výzvu. „Trakénský kůň je v zásadě jediným čistokrevným sportovním plemenem s neuvěřitelnou historií. Založením Správy pruských královských hřebčínů v oblast Kaliningradu v roce 1732 položil pruský král Fridrich Vilém I. jedny z nejvýznačnějších základů chovu koní na světě. Obdivuhodná historie, neuvěřitelné osudy, inteligence a vzhled těchto koní byly základním motivem pro záchranu trakénského chovu v Čechách. – Jako svaz jsme docílili zájmu zahraničních chovatelů do té míry, že máme zapůjčené plemeníky do ciziny a zahraniční chovatelé zapisují své klisny a hříbata do plemenné knihy českého trakéna,“ připomněl v roce 2022 Vít Holý.
V rámci chovatelských aktivit působil Vít Holý až do současnosti jako jeden z inspektorů chovu koní pro Moravu v rámci spolku Český sportovní kůň, dříve Svaz chovatelů slovenského teplokrevníka v České republice. Z hlediska sportovních výkonů, absolvoval více jak 1.250 startů v parkurových soutěžích a vyjezdil si výkonnost stupně T** (150 centimetrů), na níž dosáhl v letech 2003 a 2004 s hřebcem Lateran / Irak při Velkých cenách v Brně, v Ostravě či v Opavě. Hodně se však věnoval práci s mladými koňmi a později účast při sportovních soutěžích častěji přenechával spolupracujícím jezdcům, mezi něž se řadili například Lucie Strnadlová či Marek Hentšel. Svůj poslední start na oficiálních závodech měl v září 2025 při oblastním mistrovství v Ostravě – Staré Bělé.
Další chovatelské ani sportovní úspěchy bohužel Vít Holý nepřidá. Jeho život ukončila v neděli 14. června krátce před polednem tragická nehoda dvou lodí nedaleko chorvatského ostrova Brač. Společně s ním zahynuli na palubě další tři členové posádky a čtyři byli zraněni. Rodinám i pozůstalým redakce Jezdci.cz vyjadřuje upřímnou soustrast a zraněným přeje brzké uzdravení.
