Velkou pardubickou sice nikdy nevyhrál, ale v minulé dekádě byl jejím stálým inventářem a díky své spolehlivosti a poctivosti patřil k nejpopulárnějším krosařům v republice. Ve středu musel být ryzák Zarif uspán kvůli těžké kolice ve věku devatenácti let.
„Byla to velká kolika a zřejmě i torze střeva. Bojovali jsme v té zimě asi deset hodin, ale bohužel to nestačilo,“ řekla serveru Jezdci.cz Radka Skalová Vychytilová, u níž valach trávil spokojený důchod v tandemu s Decent Fellowem.
S loni uhynuvším vítězem Velké pardubické k sobě přilnuli už v dobách aktivní kariéry ve stáji Josefa Váni. „Stáli vedle sebe ve stáji. Decent Fellowa jsem ráno vypustila do výběhu a Zarif šel pracovat. Vždycky na sebe řehtali a běželi spolu přes celý výběh. Bylo to, jako když se potkají milenci po letech. Když jsme Decíka odváželi, byli oba hodně smutní. O to radostnější byli jejich shledání u mě doma,“ vzpomínala Radka ve starším rozhovoru.
Zarif se narodil v irském chovu Aga Khana jako syn Observatoryho a vnuk výborného Darshaana. Jeho matka Zariliya vyhrála v tréninku Sira Michaela Stouta menší dostih na 2400 metrů. Valachova polosestra Zarinava byla úspěšnou proutěnkářkou, mimo jiné vyhrála Doncaster Mares’ Hurdle (Gd2) a doběhla třetí ve Future Champion Novice Hurdle (Gd1) v Leopardstownu.
Samotný Zarif dělal první krůčky na dráze pod dohledem trenéra Michaela Halforda, v jehož péči absolvoval jako dvouletý tři starty. Jeho maximem bylo třetí místo ze čtyř startujících v dostihu nezvítězivších na 1700 metrů v Killarney. Následně ho na dražbě koní v tréninku Goffs koupil za 4500 eur Ivo Köhler a ryzák se stěhoval k Josefu Váňovi pod vrch Vladař.
Jako tříletý ukázal v barvách stáje Köi Dent jistý potenciál i na rovině, když zjara dvakrát finišoval druhý na distanci 2200 metrů, z toho jednou jen o krk za pozdějším vítězem slovenského St. Legeru a druhým z Českého derby Ulanem.
Případné úvahy o startu v derby však překazila osmá příčka v jedničkovém Červnovém poháru a Zarif od další sezony přešel na překážky. Hned svůj proutěnkářský debut v Kolesách proměnil jako čtyřletý v lehké vítězství.
Kvalifikační úspěchy i souboj s Orphee des Blins
Záhy začal sbírat zkušenosti v krosech a ve svých pěti letech zaujal druhou příčkou v Ceně Vltavy. Jako šestiletý přidal triumfy v Úvodní cross country Koroka a dvojkovém dostihu na 5200 metrů, čímž se definitivně usadil v krosařské špičce.
Zarif si postupně vytvořil renomé bezchybného skokana a stal se synonymem spolehlivého koně, držícího sezonu za sezonou svůj vysoký standard. K dosažení nejlepších výkonů nepotřeboval zvláštní podmínky a speciální požadavky neměl ani na své jezdecké partnery. Ve Váňově stáji naopak nejednou sehrál roli učitele mladých začínajících jezdců. V kombinaci s jeho konzistentností na dráze mu to vyneslo přezdívku „trenažér“.
Z paměti se vynořuje řada dostihů, v nichž dokázal překvapit publikum. Vedle dvou kvalifikačních vítězství to bylo například druhé místo v zářijové kvalifikaci, v níž naháněl fenomenální Orphee des Blins. Za trojnásobnou vítězkou Velké pardubické zaostal jen o 1 3/4 délky a blíže než on se tak k mašině ze Zhoře dokázal v jejím vrcholném období dostat jen Al Jaz.
Při odchodu podpořil Theophila
Sám startoval ve Velké pardubické šestkrát a pouze jednou skončil mimo dotovaná místa, třebaže 6900 metrů už bylo nad jeho distančním optimem.
Při debutu v roce 2014 finišoval pod Markem Stromským na šestém místě. O rok později dosáhl s Josefem Bartošem svého maxima v podobě druhé příčky, byť reálně proběhl cílem jako třetí za diskvalifikovaným Nikasem a Ribelinem. V dalších dvou sezonách potvrdil pod stejným žokejem vysoký standard třetím a čtvrtým místem, v roce 2018 ho pak dovedl Ital Raffaele Romano k další čtvrté příčce.
S Velkou pardubickou se rozloučil v roce 2019 jedenáctým místem pod Thomasem Boyerem. Nebyl by to však Zarif, kdyby se v posledním dostihu své kariéry něčím neblýskl. Ač sám skončil v poli poražených, měl podíl na triumfu svého tréninkového kolegy Theophilose. Temperamentní valach dostal losem přidělené startovní číslo jedna a byl to právě Zarif, kdo ho zavedl na slavnostní přehlídku před tribunami a pomohl mu zachovat potřebný klid.
Celkem za jedenáct sezon absolvoval 40 startů, vyhrál sedm překážkových dostihů a i díky vysokým honorářům za Velkou pardubickou vyběhal čtyři miliony korun. Jeho odchod do penze zároveň předznamenal závěr éry stáje Köi Dent. Dres s vínovobílým kárem, proslavený koňmi jako Tiumen, Mazhilis, Retriever či Sherento, se naposledy objevil na dráze na podzim 2021.
Od konce roku 2019 trávil Zarif důchod u Radky Skalové Vychytilové a zhruba jednou za měsíc se vydával na společnou vyjížďku s bývalými tréninkovými kolegy.
