Kdo by ho znal jen podle výsledků jeho stáje Scuderia Aichner – mocné žluto-černé armády sbírající prestižní překážková vítězství napříč několika zeměmi –, představoval by si Josefa Aichnera asi jinak. Třeba jako distingvovaného magnáta v dobře padnoucím obleku, sledujícího dostihy z VIP lóže s tlustým doutníkem a dobře vychlazeným šampaňským.
Úspěšný podnikatel v realitách a stavebnictví z jižního Tyrolska, který zemřel v noci na úterý po dlouhé těžké nemoci ve věku 59 let, se však zcela vymykal zaběhaným šablonám a předsudkům. Na závodištích s úsměvem nosil sedla svých reprezentantů z vážnice do sedliště a po doběhu osobně sprchoval koně. Neřešil, že si při tom leckdy umazal a promočil své oblíbené bílé košile.
Jako obchodník i majitel dokázal být týmový hráč a velkorysý partner, ale i neústupný a důrazný protivník, pokud se věci ubíraly jiným směrem, než sám doufal a očekával. Muž s nakažlivou chutí do života byl strůjcem některých legendárních oslav po velkých triumfech na dráze, ale zároveň mu nikdy nečinilo potíže jít po prohraných dostizích osobně poblahopřát vítězům.
V byznysu se vypracoval od píky. Pocházel ze Sarntheinu, kde vyrůstal na malém hospodářství se dvěma kravami a nikdo mu neřekl jinak než Sepp. Ze školy odešel ve druhém ročníku střední školy a vyučil se zedníkem. V jednadvaceti letech se osamostatnil a založil firmu Bauservice specializovanou na omítky. Firma postupně rostla a rozšiřovala portfolio, až vznikly další společnosti Aichner Invest a AIMO Immobilien.
Nálepky realitního žraloka a vlivného developera však vždycky odmítal, jeho nejbližšími spolupracovníky ve firmě byli manželka Christine a syn s dcerou. „Z 98 procent stavíme pro místní lidi a dáváme hodně firmám práci. Nejsme žádní spekulanti,“ citoval ho list Südtiroler Wirtschaftszeitung.
První hvězdou Fatal Mac
Ke koním se dostal přes své děti. Syn Devid a dcera Nadine začali jezdit a v mládí se zúčastňovali místních dostihů na haflinzích. Josef Aichner pořídil zhruba dvacet koní pro rodinný statek a přičichl i k dostihům. Spojil síly s trenérem Paolem Faverem a tehdy ještě žokejem Raffaelem Romanem a jedním z jeho prvních koní byl úspěšný Fatal Mac. Ten se v roce 2008 zúčastnil jako první italský reprezentant po mnoha letech Velké pardubické. Romano ho v závěru zadržel a stal se aktérem slavné scénky o „půjčení“ bičíku Josefu Váňovi.
Aichner zprvu nebyl příliš nakloněn rozšiřování stáje a nadále se naplno soustředil na firmu. K větší aktivitě na překážkové scéně ho až po několika letech namotivoval syn Devid. Společně založili Scuderii Aichner a začali pro ni nakupovat koně. Jedním z prvních byl Kazoo, do první vlny akvizic patřili i Broughton či Notti Magiche.
Postupně začala vznikat velkostáj. Aichner v roce 2016 vsadil na spolupráci s rodinou Váňových – nejprve s Josefem Váňou starším v roli trenéra, od sezony 2019 pak převzal otěže Josef Váňa mladší. Silný český tým „žluto-černých“ pak po mnoho let až do loňska dotvářel Josef Bartoš jako jezdecká jednička.
Společně získávali jako na běžícím páse nejen šampionské tituly, ale postupně splnili Aichnerovi i mnohaletý sen o vítězství v Gran Premio Merano. Když se to v roce 2019 podařilo ve Francii koupenému L'Estranovi s Bartošem, Aichner neskrýval dojetí ani nadšení. Součástí oslav byl návrat žokeje a trenéra do Česka helikoptérou.
Nejraději měl Gran Premio
L'Estran zvítězil v Gran Premiu ještě třikrát a stal se jediným koněm historie, jemuž se podařilo triumfovat v meranském vrcholu čtyřikrát za sebou a překonat rekordní bilanci Or Jacka. Největší italská steeplechase zůstala Aichnerovým vytouženým dostihem, jeho zástupci však pravidelně běhali i ve Francii a opakovaně absolvovali úspěšná zimní vystoupení na mítinku v Cagnes-sur-mer.
Nezapomenutelné zůstává i vítězství Suroita v grupě 3 Grand Prix de la Ville de Nice (4600 m, 154 000 eur), před níž jeho majitel na delší čas uvízl ve výtahu. Suroit později finišoval pátý v Grand Steeple-Chase de Paris.
Vlažnější zájem měl Aichner o Velkou pardubickou. Od dob Fatal Maca se jí zúčastnil ještě třikrát a do cíle se dostala jen v roce 2024 šestá Santa Klara.
Za minulých deset let Scuderia Aichner absolvovala celkem 2155 startů, 441 z nich proměnila ve vítězství. Koně jako L'Estran, Mauricius, Gangster de Coddes, Kaja, Piton des Neiges, Sternkranz, Lord Dragon, Ches Demonmirail a mnozí další vyběhali dohromady astronomických 191,9 milionu korun, což je bilance, která nemá v českých poměrech srovnání.
V poslední době měl Aichner v Mlýncích ustájeno zhruba padesát koní. O zhoršujícím se zdraví nechtěl mluvit, na otázku, jak se má, stále odpovídal „Bene, bene“ (dobře, dobře) a naplno se soustředil na svou firmu i koně. Zda a jakým způsobem bude Scuderia Aichner po odchodu svého zakladatele do budoucna pokračovat, rodina zatím neoznámila.
Zdroje: altoadige.it, RaiNews, Südtiroler Wirtschaftszeitung, Cavalli & Corse, aichner-invest.it
