Velká pardubická měla a má zvláštní moc. Na své hrdiny a legendy umí namířit tak silná světla reflektorů jako žádný jiný dostih v regionu. Jména vítězů tak znají i ti, kdo se jinak o turf nezajímají, a několik málo žokejů a koní díky tomu zůstává v generační paměti. Jednou z těchto legend, přinejmenším pro generaci první poloviny osmdesátých let, byl Pavel Liebich, který minulý týden zemřel ve věku 79 let.
S populárním ryzákem Sagarem poráželi ve Velké pardubické mezi lety 1981 a 1983 silnou sovětskou ekipu. Ta nenesla pravidelnou dominanci valacha stáje PP Kladruby nad Labem úplně lehce, neboť syn hřebce Gambrinuse a klisny Saragosy se rovněž narodil v Sovětském svazu. Po zcela beznadějné rovinové kariéře byl vyřazen jako neperspektivní a spolu s dalšími desítkami plnokrevníků prodán do Československa.
Když se Pavel Liebich poprvé se Sagarem potkal v dostihu, bylo mu 33 let. Narodil se 13. dubna 1946 v Ústí nad Orlicí, pocházel však z Letohradu. Jako chlapec měl hudební nadání, ale i kvůli působení v místním jezdeckém oddílu nastoupil do učení v Kladrubech nad Labem.
Současný Národní hřebčín, tehdy Plemenářský podnik, se stal osudovým místem Liebichova života. Nejprve zde nastoupil k výcviku mladých koní a záhy byl zařazen do dostihové stáje sídlící v nedalekých Kolesách. V černo-bílých barvách se nejprve pod trenérem Jaroslavem Loudou, později ve dvojroli jezdce a trenéra a nakonec pod Václavem Čermákem usadil v nejužší elitě tehdejších překážkových jezdců.
Při debutu ve Velké pardubické v roce 1969 obsadil s Neklanem sedmé místo. Se stejným koněm se o dva roky později dostal do cíle jako pátý. V sedmdesátých letech se proslavil se spolehlivým Punčem, na němž dokončil Velkou třikrát a v roce 1976 vybojoval druhé místo. Jeden čas platil za adepta Velké pardubické i někdejší vítěz Československého derby Crapom. S Liebichem ovládl Cenu Vltavy, ale jeho pověstná nechuť k vodním příkopům a problémy s kopyty smělý plán nakonec překazily.
Zlaté časy se Sagarem
Na absolutní vrchol Liebich vystoupal až se Sagarem. Poprvé se společně postavili na start dostihu 3. června 1979 v Hluboké nad Vltavou. V místech, kde se dnes rozprostírá golfové hřiště, nová kladrubská akvizice nestačila na konkurenci v 2400 metrů dlouhých proutěnkách a doběhla sedmá s propastnou ztrátou na domácího vítěze Aromatica.
Čtyřletý Sagar se rozkoukával na překážkové scéně pozvolna. Týden po debutu obsadil druhé místo ve steeplechase na 3200 metrů v Albertovci, stejný výsledek zaznamenal doma v Kladrubech a při prvním startu v Pardubicích se do cíle nedostal. Již koncem srpna však dominoval velmi lehce o pět délek v tehdy prestižní Steeplechase Kovony v Lysé nad Labem a po dalším vítězství v Bratislavě zaznamenal třetí příčku v mezinárodní Ceně Váhu v Pardubicích. Jako pětiletý již vyhrál pět ze svých šesti startů a od šesti let kraloval Velké pardubické.
Liebich se mohl opřít o dokonalou znalost svého partnera a spolu předváděli výjimečnou souhru, jakou pamětníci předtím zaznamenali jen u Koroka s Václavem Chaloupkou. V éře před Železníkem byl Sagar popisován jako ideální typ koně pro Velkou pardubickou a jako první mohl pomýšlet na tehdy bezprecedentní čtvrté vítězství ve slavném dostihu. Cíl, považovaný valachovým okolím i dostihovou veřejností za naprosto reálný, však v roce 1984 zhatilo zranění nohy a Sagar ukončil kariéru.
Spolu s ním se rozhodl odejít i Pavel Liebich – bez ohledu na to, že se počet jeho vítězství zastavil na čísle 49 a jediný triumf ho dělil od titulu žokeje. Jako snad nikdo jiný v moderní historii českého a československého turfu naplnil rčení „odejít v nejlepším“. Zároveň demonstroval dnes už nevídanou loajalitu, kdy celou kariéru absolvoval v barvách jedné stáje.
Ohleduplnost a pokora
Později pracoval u koní v Chlumci nad Cidlinou, ale jeho pouto s Kladruby zůstalo neporušeno. Pravidelně se objevoval na různých akcích a besedách Národního hřebčína, každoročně se zúčastňoval i květnového setkání vítězů Velké pardubické. Narůstající zdravotní problémy ho však na letošní ročník jeho oblíbeného dostihu již nepustily.
Zpráva o jeho skonu v sobotu zastihla dostihové aktéry a příznivce symbolicky na místě, kde Pavel Liebich slavil své největší úspěchy – na pardubickém závodišti.
„Pavla jsem si nesmírně vážila, protože on opravdu miloval koně a byl vůči nim velmi ohleduplný. Sagara miloval asi ještě víc než všechno ostatní, spolu byli jako jedno tělo. Vždy na něj budu vzpomínat jako na strašně slušného a hodného člověka s pokorou,“ řekla Martina Růžičková.
„V dobách, kdy vítězil se Sagarem, byl na vrcholu. Později jsme na něj svým způsobem navázali se Železníkem. Lidé jako Pavel Liebich měli ke koním přístup, který mi v dnešní době trochu chybí. I dnes znám jezdce, kteří jsou šetrní a umí jezdit s určitou rezervou, ale je škoda, že jich není víc,“ dodal Čestmír Olehla.
Poslední rozloučení s Pavlem Liebichem proběhne v kostele sv. Václava a Leopolda v Kladrubech nad Labem v pátek 7. listopadu ve 13 hodin.
