Zdánlivě obyčejný telefonát na sekretariát Jockey Clubu ČR udělal tečku za jednou z nejvýraznějších kariér v historii tuzemských překážkových dostihů. Žokej Jaroslav Myška v něm dva týdny před svými 47. narozeninami oznámil ukončení kariéry a požádal o zrušení svého jezdeckého účtu.
„Rádi bychom touto cestou vyjádřili poděkování a uznání za profesionalitu a nesmírné úsilí, které Jaroslav Myška dostihům po celou dobu věnoval. Do další životní etapy mu přejeme pevné zdraví, mnoho osobních úspěchů a spokojenosti,“ napsal Jockey Club ČR na svém webu.
„Po těch letech a všem, co jsem v dostizích zažil, mi připadalo jako slušnost oznámit své rozhodnutí Jockey Clubu a dát o tom tímto způsobem vědět. Zrálo to ve mně delší dobu. Nechci ale, aby kolem mého odchodu probíhal humbuk, proto nechci o moc víc říkat,“ potvrdil Myška serveru Jezdci.cz.
Svou další budoucnost vidí v profesi podkováře, které se už nějaký čas věnuje. Aktuálně kove například svěřence trenéra Václava Luky mladšího. „Řadu let jsem si koval koně naší stáje, teď se tomu chci věnovat naplno. Stále nabírám potřebné zkušenosti, ale velmi mě to naplňuje a rád bych tímto způsobem zůstal u dostihových koní,“ dodal.
Z jezdecké scény odchází Myška jako pětinásobný překážkový šampion (2003, 2004, 2007, 2011, 2012). Žádný žokej nevyhrál na domácích drahách tolik překážkových dostihů jako on. Když 26. dubna dosáhl v Kolesách na šestiletém Grenatovi svého posledního triumfu, jednalo se o jeho 300. překážkové vítězství na českých závodištích.
Celkově má v evidenci Jockey Clubu 362 úspěchů. Tím nejslavnějším zůstává předloňské vítězství na Sexy Lordovi ve Velké pardubické v současném doběhu s Godfreym vedeným Janem Faltejskem. Ve vrcholu překážkové sezony nasbíral 23 startů, z toho jedenáctkrát se umístil do pátého místa.
Začátky v jezdeckém oddíle a jako vodič Železníka
Jaroslav Myška pochází z Rychnova nad Kněžnou, kde vyrůstal v paneláku v městské části Sibiř. V rodině se nikdo dostihům nevěnoval a také jeho zpočátku lákaly jiné aktivity jako fotbal nebo rybaření. O jeho osudu rozhodla existence jezdeckého oddílu při JZD v nedaleké Dlouhé Vsi.
Ježdění na parkurových koních ho chytlo a rodiče ho v tom od začátku podporovali, maminka Míla byla prakticky po celou kariéru jeho největší fanynkou. Po zrušení oddílu se poprvé potkal s plnokrevníky u trenéra Josefa Koláře v Česticích. Brzy nato nastoupil do učení v Kladrubech nad Labem a docházel k Václavu Čermákovi do nedalekých Koles – na jedno ze svých budoucích osudových míst.
Rovinový debut na klisně Bariérce v žákovském dostihu na 1000 metrů v Lysé nad Labem nevyšel podle představ. Už v šestnácti letech měl potíže navážit rovinovou váhu a „vypocený“ dojel na posledním šestém místě. Od začátku ho více lákaly překážky a svá tři rovinová vítězství získal až v pokročilé fázi kariéry na koních s vyšší předepsanou váhou.
K úspěšné překážkové kariéře ho v roce 1998 nasměrovalo první angažmá ve stáji Jantar. Na Bruntálsko zamířil na doporučení tehdejšího prezidenta Jockey Clubu ČR Václava Luky, který se znal s bratry Františkem a Antonínem Novákovými. Začínající jezdec ve Světlé Hoře ještě zastihl čtyřnásobného vítěze Velké pardubické Železníka, kterého coby slavného koňského penzistu provázel do Pardubic na tehdejší výstavu Koně v akci.
Jezdecký průlom
Mnohem podstatnější však bylo, že začal od trenéra Čestmíra Olehly dostávat pravidelné šance v dostizích. Už 1. května 1998 slavil premiérový triumf ve steeplechase s někdejším jedničkovým vítězem Milliardem v Lysé nad Labem.
Na podzim 2001 se zviditelnil úspěchem v Ceně Labe na populárním Barbarescovi a také čtvrtým místem při debutu ve Velké pardubické. Na ryzákovi Torpille tenkrát na poslední chvíli nahradil zraněného Františka Jasinského.
Těsně po pardubických úspěších odešel Myška do stáje Vasury Kolesa, později přišlo úspěšné období v Dostihovém centru Zámrsk. K výrazným koním prvních let jeho kariéry patřili Modřenka a Napoli, postupně jezdil také Royal Mouginse, Mandarina, Demon Magica nebo Baggia.
V letech 2003 až 2007 získal tři šampionské tituly, ale být pouze úspěšným žokejem ho neuspokojovalo. „Nebaví mě přijít do práce jen jako jezdec, odjezdit čtyři loty a jít domů jakoby s čistou hlavou. Baví mě si s koňmi hrát a když je nějaký problém, nemám klid, dokud ho nevyřeším,“ řekl v jednom z tehdejších rozhovorů.
Cenné zkušenosti v tomto směru sbíral už v Zámrsku, kde mu trenérka Lenka Horáková dávala v rámci přípravy koní velkou důvěru. Již v roce 2007 si poprvé zažádal o trenérskou licenci a spolu s manželkou Štěpánkou chystal v Radimovicích koně stáje MHM. Poté se osamostatnil jako public trenér ve středisku Libchavy a nakonec zakotvil v centrále Stáje Jeso ve Valech u Přelouče. Posledním působištěm Myškových se stala Kolesa.
Vrcholy: Anaking, Capferret a Evžen
Pod svým jménem připravil Myška 21 vítězů. Po roce 2012 převzala trenérský post manželka Štěpánka, s níž v sehraném tandemu připravují koně. Z jejich spolupráce vzešla celá řada výborných skokanů jako Lorain, Goscater, Lodgian Whistle, Well Absolut nebo Mirax.
Vrcholem společného úsilí však byla tři jména. Výborný Anaking ze stáje Dr. Charváta ovládl v sezoně 2016 pražskou Velkou národní steeplechase o Pohár Josefa Váni a následně dominoval i v Gran Corsa Siepi di Milano.
O rok později obhájili Myškovi úspěch ve štědře dotované pražské steeplechase s Capferretem ze stáje Meridian, který se zároveň uchytil v Auteuil. Jeho jarní série tří francouzských vítězství za sebou vrcholila lehkým triumfem o dvě a půl délky v listed steeplechase Prix Rigoletto na pařížské dráze. Později přidal ještě třetí příčku v grupě 2 Prix Georges Courtois a čtvrté místo v grupě 3 Prix Robert de Clermont-Tonnerre. Ve francouzském ratingu se dostal na známku 72 kg.
Výjimečným úkazem byl i hnědák Evžen, běhající v barvách rodin Englicových a Janečkových. Sérií lehkých triumfů se z nejnižších kategorií záhy propracoval na jedničkovou scénu. Postupně dominoval v Ceně ČASCH, Ceně Vltavy a Ceně Labe. V roce 2021 sahal i po vítězství ve Velké pardubické, kde ho však o délku zdolal výborný Talent. Evžen bohužel laboroval se zdravím a v sedmi letech musel ukončit kariéru. Jaroslav Myška ho jel při všech osmi překážkových vítězstvích.
Ideální dvojice se Sexy Lordem
Dlouhá léta platil za nejlepšího aktivního žokeje, který nevyhrál Velkou pardubickou. Sám vždy zdůrazňoval, že ho to nijak zvlášť netrápí. Když však v roce 2024 přece jen vybojoval se Sexy Lordem nezapomenutelné současné vítězství, s úsměvem konstatoval, že mu novináři chybějící úspěch ve Velké už nebudou předhazovat.
S ryzákem trenérky Martiny Růžičkové vytvořil Myška úspěšnou a mimořádně populární dvojici. Potkávali se v dostizích čtyři roky, od společného triumfu ve Velké slušovické steeplechase v sezoně 2022. Dokázali si vzájemně vyhovět a zdaleka nešlo jen o to, že oba rádi pracovali na špici. Když v loňské Velké pardubické Myška za předposledním skokem ucítil, že něco není v pořádku, hned zraněného ryzáka zadržel a vysloužil si tím stejné uznání publika, jako kdyby obhájil vítězství. Pro oba to bylo – ačkoli to v té době nikdo nemohl vědět – loučení s Velkou.
Ještě v prvních letech kariéry Jaroslav Myška mluvil o tom, že nerad udává tempo, aktivní průběhy se však s postupujícím časem staly jedním z jeho poznávacích znamení. Rád režíroval dění na špici a nejen v Pardubicích tím odpracoval řadu dostihů, v nichž se nikomu z ostatních jezdců nechtělo dopředu.
Druhým Myškovým „trademarkem“ byly naprostá otevřenost a nekompromisnost, občas vedené až na dřeň. Nikdy se nebál říkat nahlas i nepříjemné věci a ostré názory, i když mu to na dostihové scéně nedělalo přátele. Jako vyhlášená horká hlava se s postupem času rozhodl omezit veřejné komentáře a přestal poskytovat větší rozhovory.
V posledních sezonách startoval ve stále méně dostizích a soustředil se na koně trénované manželkou Štěpánkou. Zatímco ještě v roce 2022 zaznamenal 81 startů, loni jich bylo jen 37 a letos odjezdil deset dostihů. Častěji ho bylo na závodištích vidět v roli vodiče manželčiných svěřenců jako letošní trojnásobný jedničkový vítěz na rovině Black Paws, loňská klasická vítězka Sainte Victoire nebo sprinter mezinárodní třídy Worth Choice.
Za redakci i čtenáře webu Jezdci.cz přejeme Jaroslavu Myškovi všechno dobré na jeho další cestě a děkujeme za nespočet dostihových zážitků a rozhovorů za uplynulé čtvrt století.
