Výrazný zvrat v dosavadním dění kolem Hřebčína Napajedla znamená rozhodnutí ministra kultury Oty Klempíře z minulého pátku, kterým v rámci přezkumného řízení zrušil dřívější verdikt Ministerstva kultury o vyloučení částí historického areálu včetně pastvin z památkové ochrany.
Ministr se kauzou zabýval na základě podnětu spolku Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm z 5. března. Předchozímu závěru svého resortu vytkl nedostatečné vyhodnocení historické, funkční a vizuální integrity areálu.
„Ve smyslu § 97 odst. 3 správního řádu tímto vyslovuji závazný právní názor, který spočívá v tom, že Ministerstvo kultury po vrácení věci k novému projednání vydá nové rozhodnutí, které řádně a zevrubně posoudí, zda nemovitosti neprohlášené za kulturní památku jsou způsobilé k prohlášení za kulturní památku, a to s ohledem na význam areálu hřebčína jako celku, resp. jako unikátního souboru významné architektonické, historické a kulturní hodnoty,“ uvedl Klempíř v jedenáctistránkovém dokumentu, který má redakce Jezdci.cz k dispozici.
Rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat rozklad. Celá věc se nyní vrací k novému projednání s požadavkem, aby byl náležitě posouzen veřejný zájem na zachování unikátního komplexu v jeho celistvosti.
Spor mezi většinovým vlastníkem hřebčína, společností Sygnum a.s., a menšinovým majitelem pozemků Liborem Hlačíkem tak půjde do dalšího kola. Městský soud v Praze na konci ledna zamítl žaloby obou stran a potvrdil dosavadní rozsah památkové ochrany areálu formulovaný v březnu 2025 druhoinstančním rozhodnutím ministra kultury Martina Baxy.
Zatímco otrokovická firma Sygnum, ovládaná rodinou Sieklíkových, rozporovala samotné prohlášení památkové ochrany nad částí areálu založeného v roce 1886 Aristidem Baltazzim, Hlačík spolu se svým právním zástupcem Alešem Martínkem usilují o památkovou ochranu pro celý hřebčín včetně pastvin s tím, že jen zachování celistvosti původního areálu může udržet naději na případný návrat koní do Napajedel. Nejúspěšnější tuzemský chov anglického plnokrevníka byl rozpuštěn v roce 2023.
„Nedostatečné a nesprávné vyhodnocení“
Klempíř nyní do zdánlivě uzavřeného případu vnesl novou dynamiku. Současný ministr kultury zrušil loňské Baxovo rozhodnutí a také verdikt svého rezortu z 21. srpna 2024 v rozsahu jeho II. výrokové části potvrzující pouze částečnou ochranu areálu, v níž nebyly za kulturní památku prohlášeny některé pozemky a stavby. Mezi ně patří stavba „svobodárny“ (č. p. 575), kovárna se stolárnou, kolna na stroje, sýpka, „nová stáj“, „nová kancelářská budova“ a klíčové pozemky zahrnující pastviny a travnaté výběhy.
Hlavním důvodem pro zrušení předchozích rozhodnutí byla podle Klempíře jejich nedostatečnost a nesprávné vyhodnocení integrity celého areálu. Ministr dospěl k závěru, že se správní orgány dříve dostatečně nezabývaly vyjádřením Národního památkového ústavu (NPÚ) v Kroměříži z března 2023, zdůrazňujícím vysokou historickou, funkční a vizuální integritu areálu.
„V této souvislosti konstatuji, že v odůvodnění přezkoumávaných rozhodnutí nejsou dostatečně objasněny hodnotící závěry správních orgánů, neboť sice byla dostatečně zhodnocena vysoká autenticita areálu hřebčína a jeho původní uspořádání, avšak nebyl řádně vyhodnocen celkový kontext významu všech nemovitostí v areálu hřebčína, resp. nebylo náležitě posouzeno funkční propojení budov a pozemků, které zásadním způsobem vytváří celkovou jedinečnost a vysokou hodnotu celého areálu hřebčína Napajedla,“ uvedl Klempíř.
Hřebčín je podle Klempíře unikátním souborem, kde pastviny a hospodářské budovy tvoří neoddělitelnou součást chovatelského zázemí. Jejich vyjmutí z ochrany popíralo podstatu hřebčína jako funkčního celku. Ztotožnil se tak s pohledem petice za záchranu hřebčína Napajedla s více než 90 000 shromážděnými podpisy, která požaduje památkovou ochranu celého areálu včetně pastvin.
Ministr ve svém verdiktu připomíná, že podle zákona o státní památkové péči (§ 2 odst. 3) lze za památku prohlásit soubor věcí, i když některé jeho části samy o sobě nevykazují mimořádné hodnoty. Rozhodující je totiž hodnota souboru jako unikátního celku.
„Ve shodě s vyjádřením Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Kroměříži, mám tedy za to, že kulturně-historická hodnota areálu hřebčína Napajedla je poměrně vysoká, neboť existence hřebčína i jeho chovatelské zázemí je důležitou součástí autenticity celého zámeckého areálu, a to především v rámci atributů historické a funkční integrity,“ konstatoval Klempíř.
Kauza hřebčína Napajedla se tak opět vrací Ministerstvu kultury. Prvoinstanční orgán musí vydat nové rozhodnutí, přičemž je vázán závazným právním názorem ministra. Ministerstvo má znovu a podrobněji vyhodnotit, zda i původně neprohlášené objekty včetně pastvin mají být chráněny jako součást unikátního souboru. Nové rozhodnutí zároveň musí vyvážit veřejný zájem na ochraně památky s právy obou vlastníků.
